Článek
Nová cla mají začít platit od července. Vedle tarifů na hnojiva schválili europoslanci také dodatečné 50procentní clo na některé zemědělské produkty. Mělo by se to dotknout například dovozu ruského cukru, octa, mouky nebo krmiv pro zvířata.
Zboží dotčené těmito novými cly představuje 15 procent zemědělského dovozu z Ruska v roce 2023, na který se zvýšená cla dosud nevztahovala.
Evropská komise přišla s návrhem už v lednu. „Naším cílem je dále oslabit válečnou ekonomiku Ruska a zároveň snížit závislost EU, podpořit náš průmysl a zachovat celosvětové potravinové zabezpečení. Učiníme veškeré nezbytné kroky k ochraně našeho odvětví výroby hnojiv a našich zemědělců,“ uvedl tehdy eurokomisař Maroš Šefčovič.
Komise tím reagovala na rostoucí dovoz močoviny a dusíkatých hnojiv z Ruska. Podle europoslanců ohrožuje potravinovou bezpečnost EU.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že EU se rozhodnutím střílí do vlastní nohy. „Kvůli tomu bude Evropská unie dostávat dusíkatá hnojiva za vyšší cenu, horší kvality, protože naše hnojiva včetně dusíku jsou té nejvyšší kvality,“ citovala jej agentura TASS. Výpadek evropského trhu podle něj Rusku vykompenzují jiné země.
K zesílení sankcí vůči Rusku se podle agentury Reuters chystá vyzvat evropské politiky také Ukrajina. Činí tak kvůli tomu, že americký prezident Donald Trump podobné zpřísnění odmítá.
Mezi doporučeními budou výzvy k přijetí legislativy, která urychlí zabavování majetku osobám na sankčních seznamech nebo například zavedení sankcí na kupce ruské ropy.
Snaha zavést další ekonomické sankce vůči Rusku je také mezi americkými senátory. Republikánský zákonodárce Lindsey Graham a jeho demokratický kolega Richard Blumenthal uvedli, že k podobnému kroku mají podporu 81 senátorů ze 100.
