Uhlíková neutralita klepe na dveře, energetici chtějí pohnout s produkcí vodíku

Energetické společnosti mohou mít velkou výhodu, pokud zjistí, že lze čistě spalovaný vodík úspěšně přepravovat v již existujícím plynovém potrubí. Právě zemní plyn by měl vodík v budoucnu nahradit.

A ideálně ten, který vzniká s pomocí obnovitelných zdrojů a při výrobě se neuvolňují skleníkové plyny, tedy tzv. zelený vodík.

Téměř veškerá světová produkce vodíku však v současnosti stále ještě spoléhá na fosilní paliva. Velké podniky povětšinou zkouší ve svých potrubích směsi zemního plynu a vodíku.

Společnosti experimentující s používáním vodíku jsou zatím v raných fázích. Kanadská společnost Enbridge Inc přimíchávání až 2 procenta vodíku do své distribuční soustavy zemního plynu v Ontariu a teprve nedávno získala souhlas mísit vodík i v Quebecu.

„Snažíme se přijít na to, jaký potenciál stávající systém nabízí, a proto v průběhu modernizace našich plynovodů chceme zároveň zajistit, že infrastruktura bude připravena na vodík,” řekl Pete Sheffield, hlavní referent pro udržitelnost společnosti Enbridge.

Vodík je experty považován za čistý pouze v případě, že je vyráběn s využitím energetických zdrojů s nízkým nebo žádným obsahem uhlíku. Toto kritérium splňuje biomasa, jaderná energie, obnovitelné zdroje, nebo fosilní paliva spárované s technologií na zachycování uhlíku.

K tomu, aby zelený vodík mohl definitivně nahradit fosilní paliva, bude potřeba, aby vlády přišly s legislativou, která energetické společnosti dostatečně motivuje k utrácení miliard tak, aby se náklady na výrobu zeleného vodíku podstatně snížily, píše Reuters.

Pokud zůstane zachována současná průmyslová výroba využívající spalování methanu či uhlí, nelze o vodíku jakožto budoucnosti energetiky vlastně moc přemýšlet.

Pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 se musí podle propočtů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celosvětové využívání vodíku rozšířit ze současných 90 milionů tun na více než 200 milionů tun do roku 2030.

Dosažení tohoto cíle bude obtížné. Výroba vodíku a jeho přeprava je zatím podstatně dražší než u zemního plynu. Náklady na výrobu musejí klesnout o více než polovinu, aby se skutečně zelený vodík mohl stát konkurenceschopným.

Analytici ze společnosti Evercore ISI tento týden ve zprávě odhadli, že by k tomu mohlo dojít okolo roku 2030.