Článek
Statistici před měsícem odhadovali, že hrubý domácí produkt (HDP) se ve druhém kvartálu zvýšil meziročně o 2,4 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl o 0,2 procenta.
„Zpřesněný odhad potvrdil pokračující růst české ekonomiky,“ uvedl nyní ČSÚ.
Meziroční růst HDP podle něj podpořily vyšší výdaje na konečnou spotřebu a změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a meziročně nižší přebytek zahraničního obchodu.
Podle analytiků je tahounem růstu hlavně spotřeba domácností, kterou podporuje oživení reálných mezd.
Podle Dominika Kohuta z poradenské společnosti PwC česká ekonomika vykazuje v evropském kontextu nadprůměrnou výkonnost To potvrzuje i zlepšený výhled ministerstva financí, které očekává celoroční růst tempem 2,1 procenta.
„Hospodářský růst bude i ve zbytku roku tažený silnou spotřebou domácností stimulovanou rostoucími reálnými mzdami a také vládními investicemi, které standardně akcelerují ve druhé polovině roku. Tento rok je navíc rokem volebním a jakkoliv se tato vláda zaříká rozpočtovou odpovědností, na vládních investicích podle svých slov šetřit nechce,“ připomněl Kohut.
Pozitivním růstovým faktorem pro druhou polovinu roku může být také zahraniční obchod, který ve druhém kvartále zaostával.
„Přestože podle ministerstva financí zavedení cel poškodí českou ekonomiku o 0,2 procentního bodu, silný pozitivní impuls očekáváme díky ukončení dlouhého období nejistot o budoucí celní politice USA. Hospodářskému růstu naopak nepomohou nižší úrokové sazby, které podle všeho zůstanou na současných 3,5 procenta nejméně do konce roku,“ nevěří Kohut tomu, že by Česká národní banka ještě letos snižovala sazby.
Nejpozději příští rok by české hospodářství mělo začít těžit z rozsáhlého investičního balíčku německé vlády. Vzhledem k provázanosti obou ekonomik by se to podle českého ministerstva financí mohl projevit zrychlením růstu naší ekonomiky o 0,2 až 0,3 procentního bodu.
