Článek
Navíc bankéřům, kteří rádi půjčují perspektivním odvětvím, chybí o jednotlivých řemeslných oborech informace, podotkl Brachtl. Řešení podle něj může být ve finančních produktech šitých na míru malým firmám. Vhodná by byla i banka zaměřená přímo na tento druh klientů.
Nízké je také zapojení malých řemeslnických podniků do ekonomických aliancí, ať již na straně dodávek, či odbytu. "Málo podnikatelů je členy zájmových sdružení," uvedl Brachtl s tím, že jde řádově o procenta. To pak ztěžuje prosazování jejich zájmů. Řada malých firem rovněž nemá potřebné marketingové znalosti a manažerské techniky. Pomocí by mělo být celoživotní vzdělávání, sledování trendů v oboru. Se silnou konkurencí velkých podniků musí malí soutěžit hlavně službou, soudí Brachtl.
Komora ale volá také po státní podpoře pro využívání digitální techniky. Přenos informací, například prostřednictvím internetu, může malým řemeslníkům pomoci s některými nevýhodami, jako je třeba malá koncentrace výroby.
V tuzemsku se v současnosti nachází asi 300 až 400 tisíc malých řemeslnických firem. Ve vývoji jejich struktury se projevují různé trendy, ale do budoucna se zřejmě bude muset průměrný řemeslný podnik zvětšit asi pětkrát, uvedl Brachtl. Podle viceprezidenta Hospodářské komory Františka Holce se řemeslníci také budou muset po vstupu do EU vyrovnat s náporem evropské legislativy a připravovaných norem.