Drahé nájmy dopadají na stát. Musí vyplácet víc na dávkách

„Důvodů je několik. Dávku například stále nepobírají všichni, kdo na ni mají nárok. Někteří o ní nevědí, u některých by byla příliš nízká, takže o ni nežádají, další se stydí,“ řekl Daniel Hůle z Člověka v tísni. Postupně se nicméně o této možnosti dozvídá více lidí, kteří si žádost podají.

Druhý důvod je podle Hůleho to, že ačkoliv klesají platby za plyn a elektřinu, pro spoustu lidí i tak zůstávají vysoké. „Ten, kdo si cenu zafixoval třeba v roce 2023 v obavách z vývoje, má energie stále drahé a je to pro něj problém. Pokles cen navíc stále ještě nekoresponduje s vývojem mezd v ekonomice,“ dodal. Růst výdělků podle něj za cenami stále kulhá.

Podle Hynka Kalvody z Asociace občanských poraden se mnoho lidí v posledním roce potýká se zdražováním nájmů. „Už loni v únoru jsme zaznamenali, že nájemné zvýšili nejen soukromí majitelé, ale ve svém bytovém fondu i řada měst. Někde v tomto případě stouplo až o devadesát procent, přičemž ne vždy to vykryl růst příspěvku na bydlení,“ konstatoval Kalvoda.

Pro řadu lidí je podle něj zdražování obrovský problém, protože jim ho sociální dávky nepomáhají dorovnat.

Počet příjemců dávky roste už čtvrtým rokem, když v dubnu 2021 jich bylo sotva 159 tisíc. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo vlivem energetické krize a vysoké inflace mezi roky 2022 a 2023.

Roste i celková částka, kterou stát na tuto dávku vynakládá. V dubnu to bylo téměř 1,94 miliardy koruny, což je téměř o patnáct procent více než před rokem. Letos tak už stát vyplatil více než 7,57 miliardy; zde je nárůst dvanáctiprocentní.

Od Nového roku se totiž zvýšily normativy, které určují maximální vyplácenou dávku. Mnoha rodinám vzrostla až o stovky korun měsíčně. A navíc přibylo příjemců.

Příspěvek na bydlení není jediná dávka státní sociální podpory. Patří mezi ně třeba i porodné, pohřebné, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

U tohoto typu sociálních dávek počet příjemců v souhrnu naopak meziročně klesl z 882 na 848 tisíc. To je úbytek o téměř čtyři procenta.

„Ale zde jsou důvody jednoznačně demografické. Rodí se totiž méně dětí, takže se vyplácí méně rodičovských příspěvků a přídavků na děti. Tato kategorie klesá dlouhodobě,“ upozornil Hůle.

Přídavků na děti se v dubnu vyplácelo takřka 326 tisíc, o 6,4 procenta méně než loni. Rodičovských příspěvků pak 226 tisíc a meziroční pokles činil téměř jedenáct procent.

Počet příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi, kam patří třeba mimořádná okamžitá pomoc a příspěvek na živobytí, pak meziročně mírně vzrostl.