Článek
Antivirus fungoval z rozhodnutí vlády hnutí ANO a sociálních demokratů v letech 2020 a 2021 a náklady na něj dosáhly zhruba 51 miliard korun.
„Poskytl dočasnou ochranu před propouštěním, především v době trvání programu, a to v rozsahu několika desítek tisíc zaměstnanců,“ shrnul přednosti ústav ve své analýze. Celkově se jednalo o 61 tisíc pracovních pozic.
Jenomže později, když už program skončil, tento jeho efekt postupně mizel. „Oproti nepodpořeným firmám je dopad na zaměstnanost zjištěný v období po ukončení podpory spíše záporný,“ konstatovali výzkumníci.
Hodnotili období dva roky po skončení Antiviru a stav porovnávali i s lety 2018 a 2019, tedy dobou před zavedením covidové podpory.
Firmám, které čerpaly podporu, zaměstnanců v období po skončení programu oproti období před covidem v průměru ubylo, zatímco společnostem bez podpory mírně přibylo. Rozdíl mezi tím, jak se zaměstnanost u obou skupin změnila, činil přibližně devět zaměstnanců v neprospěch těch prvních.
Když ale autoři porovnali firmy, které si byly před získáním podpory podobné například odvětvím, velikostí nebo majetkem, vyšel rozdíl ještě větší. A to na zhruba šestnáct až sedmnáct zaměstnanců v neprospěch podpořených firem.
Neznamená to ale, že každá podpořená firma propustila sedmnáct lidí, ani že propouštění způsobila podpora. Jde o průměrný rozdíl ve změně počtu zaměstnanců mezi oběma skupinami.
Například u malých firem v oblasti ubytování a pohostinství podle analýzy podpora v udržení zaměstnanosti pomohla.
Chybělo zacílení, míní ekonom
Názory ekonomů na úspěšnost podpory se přitom liší. „Primární bylo, aby podpořené firmy vůbec přežily, protože propad poptávky byl kvůli restrikcím za pandemie neuvěřitelný a nemohly poskytovat služby v rozsahu, na který byly zvyklé. Program zajistil, že firmy na trhu zůstaly,“ připomněl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Následné snižování počtu zaměstnanců mu připadá logické, protože poptávka se často dlouho vzpamatovávala.
Kritičtější k Antiviru je hlavní analytik investiční společnosti Citfin Miroslav Novák. „Program nebyl cílený na ty, kdo to opravdu potřebovali. Byl slabý i v tom, že chyběla návaznost toho, jakými kritérii se podpořené firmy budou řídit v dalších čtvrtletích a zda opravdu podpoří zaměstnanost,“ konstatoval.
I výzkumný ústav navrhuje vytvořit systém, který by umožnil sledovat kondici podniků. Zabránilo by to vyplácení podpory firmám, které jsou v potížích kvůli strukturálním či jiným problémům a ne kvůli krizi.
Žadatelé by museli prokázat významný pokles poptávky či příjmů, nesměli by vyplácet dividendy, manažerské bonusy či podíly ze zisku. Podmínkou by bylo uchování místa po určitou dobu po konci podpory.
