Dodavatelé se ohradili proti Písaříkově kritice, že zneužili situace

Čtrnáct dní předtím, než Bohemia Energy oznámila, že na českém trhu s dodavateli energií končí, udělala totéž na Slovensku její dceřiná firma Slovak Energy. Ta byla se zhruba 300 tisíci klienty největším alternativním dodavatelem v zemi.

Zatímco však v Česku lidem, kteří spadli do režimu DPI, přišly vysoké platby na zálohy od nových, dočasných dodavatelů, na Slovensku podobný problém podle zdrojů Novinek řešit nemuseli. Jak nedávno uvedl i server iRozhlas.cz, tamní zákazníci si připlatili jen pár eur navíc.

„Dodnes jsem v šoku z toho, jakým způsobem zneužije DPI ten institut, a z toho, jak se k zákazníkům zachovali. To nemá obdoby. My jsme tu zkušenost měli na Slovensku, kde zákazníci přešli do institutu DPI. Byl to naprosto zvládnutý proces, kdy žádný ze zákazníků nebyl tlačen do takových šílených podmínek,“ řekl Písařík.

Proti kritice se ohradila společnost ČEZ. Její mluvčí Roman Gazdík Novinkám sdělil, že to je naopak Bohemia Energy, která své zákazníky zklamala.

„Tato firma smlouvy vypověděla v nejhorší možný okamžik – tedy v době extrémně vysokých cen energií a před topnou sezonou. Nechala své zákazníky na holičkách a nyní kritizuje to, že všichni ostatní dělají, co mohou, aby se o ně postarali,“ řekl Gazdík.

Ceny, jež ČEZ v režimu DPI nastavil, jsou podle něj v souladu s legislativou a kontroluje je Energetický regulační úřad (ERÚ). „Ceny za službu DPI na daný měsíc vždy dopředu transparentně zveřejňujeme, a zákazníci tak přesně vědí, kolik budou platit. Okamžitě jsme museli opatřit elektřinu pro 374 tisíc nových odběratelů, se kterými jsme nepočítali, abychom jim mohli garantovat ceny, a zvolili jsme strategii, kterou máme léty osvědčenou a která je pro zákazníky výhodná,“ dodal.

Podobně se vyjádřila také společnost Innogy, pod níž spadlo do režimu DPI bezmála čtvrt milionu lidí. „Innogy se od 17. října snaží pomáhat stovkám tisíc zákazníků, kteří se nezodpovědným jednáním některých dodavatelů ocitli ve složité situaci a spadli do režimu DPI,” řekl Novinkám mluvčí Martin Chalupský.

„Dodáváme za ceny, které odpovídají nákupním cenám na velkoobchodních trzích, které ve chvíli, kdy BE ukončila dodávky, byly na letošních maximech. Ceny zemního plynu byly v říjnu čtyřnásobné oproti lednu letošního roku. Ceny stanovené pro režim DPI jsou věcně usměrňované a podrobně jsme je konzultovali s ERÚ,“ dodal Chalupský s tím, že v Innogy ceny od počátku režimu DPI už několikrát snížili poté, co došlo k jejich poklesu na evropských trzích.

Nařčení ze zneužívání režimu DPI odmítá také firma E.ON. Ta se ze dne na den začala starat téměř o 200 tisíc klientů. „Od začátku jasně a transparentně komunikujeme, jak vypočítáváme cenu za energie pro klienty v režimu DPI, navíc cena DPI podléhá kontrole ze strany regulátora a může obsahovat jen jasně vymezené položky a náklady. Z porovnání cen pro DPI zákazníky je patrné, že naše ceny pro klienty v DPI jsou za říjen v rámci dodavatelů DPI nejnižší,” sdělil na dotaz Novinek stanovisko E.ON mluvčí firmy Roman Šperňák.

Dodavatelé poslední instance v Česku, pod které spadlo od BE kolem 900 tisíc zákazníků, podle Písaříka také odmítli pomoc s přesměrováním klientů ke standardním produktům.

„Nabídli jsme nejen ministerstvu průmyslu a obchodu, ale i dalším dominantním dodavatelům, že jsme schopni minimálně 400 zaměstnanců přesměrovat a v průběhu 14 dní přesmluvnit všechny zákazníky v DPI na nové produkty a smlouvy u dodavatelů. Předali jsme veškerá data o zákaznicích, aby je mohli jednoduše a rychle kontaktovat. Dodnes víme o zákaznících, kde se tak nestalo, a naše nabídka byla odmítnuta,“ podotkl Písařík.

Například v Innogy ale o nabídnutí zaměstnaneckých sil nic neví. „Žádnou oficiální nabídku od BE na pomoc 400 lidí jsme v Innogy nedostali,“ potvrdil Chalupský.

Společnost Pražská energetika na dotaz Novinek uvedla, že Písaříkovy výroky nebude komentovat.