Dlouhodobě nezaměstnaných přibylo. Problém najít práci mají i mladí

„Jde o nepříjemný trend, který můžeme pozorovat již několik čtvrtletí v řadě,“ řekl hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Šedesátníci tvoří šestinu nezaměstnaných, je jich téměř 57 tisíc. V porovnání se srpnem jich sice přibylo jen několik desítek, jenomže to bylo v době, kdy celkový počet lidí v evidenci klesl.

Nezájem o pracovníky starší 60 let tak potvrdil trend popisovaný Rusinkem – tato věková kategorie tvoří více než pětinu dlouhodobě nezaměstnaných.

Možnosti jejich uplatnění jsou omezené. Starší pracovníci mají menší šanci najít si práci ve fyzicky náročných profesích. Ale ani na pozicích, které nevyžadují fyzické úsilí, často nejsou upřednostňováni.

„Rychlá digitalizace vytváří tlak na průběžné doplňování dovedností, ale firmy se často zaměřují spíše na mladší pracovníky, u nichž vidí větší perspektivu a nižší náklady,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.

I podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika trhu práce ze společnosti Alma Career, firmy se staršími zaměstnanci v rozvoji ani v posunu na zajímavější role často nepočítají a dost je přehlížejí i při náboru.

„Lidí starších padesáti let je přitom mezi zaměstnanci v Česku skoro třetina a cítí, že jim vlak trochu ujíždí – mimo jiné právě proto, že s nimi firmy v dalším posunu aktivně nepočítají. A to i když se třeba sami na své náklady něco učí,“ konstatoval.

Přitom šedesátníci jsou podle odborníků loajálnější k zaměstnavatelům a často i ochotní se vzdělávat, aby si místo udrželi.

Nejen šedesátníci ale mají potíže sehnat si místo. O sedm tisíc narostla i skupina mladých do 24 let, na celkových 57 600. Tvořili tak šestinu lidí v evidenci.

Z velké části se to dá přičíst tomu, že se po posledních prázdninách přihlásili absolventi škol. Jinak ale patří tato skupina na trhu práce mezi ohrožené, protože jí chybějí pracovní zkušenosti.

„V některých oborech mohou být juniorské pozice plně nebo částečně nahrazovány umělou inteligencí. Ubývá juniorních pracovních míst zejména v administrativě, službách a informačních technologiích,“ dodala Tereza Krček.

Celkem Úřad práce v září evidoval více než 368 tisíc lidí bez práce. Dlouhodobě nezaměstnaných mezi nimi bylo téměř 132 tisíc, tedy skoro 36 procent z nich. V porovnání se srpnem jich přibylo zhruba o sedmnáct set.

Problém může být v nedostatku míst v daném regionu i v tom, že se k lidem, kteří jsou bez práce déle než rok, zaměstnavatelé stavějí odtažitě. Když totiž člověk ztratí pracovní návyky, hůře se jim opět přizpůsobuje. Nedá se ale vyloučit ani to, že část dlouhodobě nezaměstnaných pracuje „načerno“.

Jejich situace každopádně znamená zátěž pro státní rozpočet. „Důležitou otázkou je, jak ty lidi dostat zpátky na pracovní trh. Měl by se klást větší důraz například na rekvalifikace,“ míní Rusinko.