Článek
Babiš spolu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) jednal v pondělí dopoledne ve Strakově akademii se zástupci MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen.
Diskutovali o aktuální situaci a cenách pohonných hmot v Česku, ale i v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Situace v jednotlivých zemích se liší i s ohledem na přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba.
Šéf Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk po jednání prohlásil, že firma situaci nezneužívá. „Uplatňujeme běžnou cenovou politiku, což znamená, že se snažíme mít co nejkonkurenceschopnější ceny. Maloobchodní trh v Česku je velmi konkurenční,“ řekl.
Premiér podle něj představil vládní návrhy a za dva až tři dny se sejdou znovu a budou diskutovat o tom, co z nich je možné provést.
Stávající marže provozovatelů čerpacích stanic jsou podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka na normální úrovni. „Pokud použijeme průměrnou velkoobchodní cenu posledního týdne na úrovni 38 Kč za litr nafty bez DPH, tak to s daní z přidané hodnoty vychází na přibližně 46 korun za litr,“ řekl Novinkám Tomčiak.
Průměrná cena nafty byla podle společnosti CCS, která ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic sleduje, v sobotu 48,08 Kč. To by odpovídalo marži nižší než dvě koruny za litr.
„Takže marže čerpacích stanic nejsou v průměru abnormální,“ prohlásil Tomčiak. U dálnic jsou ceny pohonných hmot vyšší, než je průměr, a to až o několik korun. V tom případě podle něj mohou mít čerpací stanice na litru nafty kolem šesti korun.
Například u čerpací stanice MOL na D1 u Humpolce stála podle údajů na webu mapy.cz v pondělí 52,90 Kč.
Marže rafinérií na trojnásobku
Rafinérské marže se podle Tomčiaka po útoku USA a Izraele na Írán mnohonásobně zvýšily. „V současnosti jsou u nafty kolem 65 dolarů za barel a před krizí byly na úrovni dvaceti dolarů. Takže jsou trojnásobné,“ prohlásil. U benzínu šlo jen o malý nárůst, z marže 17 dolarů za barel na 19 dolarů.
A Orlen Unipetrol i MOL mají marže srovnatelné s ostatními evropskými rafineriemi. „Vychází nastejno jako třeba v Německu, Nizozemí nebo Velké Británii,“ řekl analytik.
Doplnil, že rafinérie si mohly navýšit marže, protože nafty je na evropském trhu nedostatek. „Nabídka poklesla. Evropa je dlouhodobě dovozcem nafty, pokrývá jím asi pětinu své spotřeby. Část se jí vozila z Perského zálivu, což teď není možné, nebo z Asie. Ta ale teď naftu prodávat nechce a šetří si ji pro sebe. Na evropském trhu tak nafta chybí,“ vysvětlil.
I strach z toho, že nafta bude chybět, vytlačil její cenu nahoru. Poptávka po pohonných hmotách podle Tomčiaka i při změně cen hned nepoklesne, protože se využívají k nákladní dopravě a přepravě osob. Kdyby ale cena zůstala vysoká delší dobu, už se to v objemu přepravy projeví. „Stalo by se to v horizontu dvou nebo tří čtvrtletí, zatím je moc brzo,“ uvedl analytik.
K regulaci marží u prodejců pohonných hmot zatím vláda nikdy nesáhla. Při energetické krizi po vpádu Ruska na Ukrajinu kabinet Petra Fialy (ODS) snížil mezi červnem a zářím 2022 spotřební daň z nafty a benzínu o 1,50 Kč na litr, s DPH to bylo 1,80 Kč.
Minulý týden premiér Babiš tvrdil, že marže největších hráčů na trhu jsou i více než 10 korun na litr benzínu či nafty, a apeloval na jejich snížení. Možnost zastropování marží pak prezentoval jako jedinou možnou obranu před vysokými cenami pohonných hmot, které začaly prudce zdražovat v souvislosti s útokem USA a Izraele na Írán, který fakticky odřízl export paliv v oblasti Perského zálivu.
Schillerová přitom nedávno ve Sněmovně v souvislosti se stropováním marží prohlásila, že jde o nástroj, který je v tržní ekonomice něco jako „atomová bomba“. Podobně se k úvahám o zastropování cen vyjádřil ministr průmyslu Karel Havlíček. Úvahy o snížení spotřební daně vláda odmítá.
Ministryně financí Schillerová, která sledování marží pumpařů řeší od začátku konfliktu, tvrdila, že marže mají klesající tendenci a ceny pohonných hmot v ČR se drží na nejnižších hodnotách v rámci EU.
