Článek
Dánská vláda bude analyzovat potenciální přínosy nové generace jaderných technologií poté, co v roce 1985 zakázala tradiční jaderné reaktory, uvedl podle listu dánský ministr energetiky.
Tato skandinávská země je jedním z evropských trhů s energií s největším podílem obnovitelných zdrojů a sídlem společnosti Orsted, což je největší světový výrobce větrných elektráren na moři. Podle Mezinárodní energetické agentury se více než 80 procent elektřiny v Dánsku vyrábí z obnovitelných zdrojů, vedle větru i ze solární energie a biopaliv.
„Vidíme, že probíhá vývoj nových jaderných technologií – malých modulárních reaktorů. Nestačí ale, že mají potenciál. Potřebujeme také vědět, co to znamená pro dánskou společnost, pokud máme tyto technologie umožnit využívat,“ řekl dánským novinám Politiken Lars Aagaard, ministr pro energetiku a klima.
Rozhodnutí země přehodnotit jadernou energetiku se objevilo v době, kdy se v Evropě zvýšil zájem o nové jaderné reaktory spolu s plány na prodloužení životnosti stávajících reaktorů na kontinentu.
Bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen ve středu řekl listu Financial Times, že podporuje zrušení „absurdního“ zákazu jaderné energie.
Zmínil, že jádro je důležitý nefosilní zdroj potřebný pro stabilizaci sítě, když zrovna nefouká či nesvítí slunce. „Můj odhad je, že vláda směřuje ke zrušení zákazu,“ řekl.
Obnovený evropský zájem o jadernou energii je částečně způsoben očekávaným zvýšením poptávky po nízkouhlíkové elektřině s cílem dekarbonizovat dopravu, průmysl a vytápění domácností v nadcházejících desetiletích. Roli hraje vedle ekologie i odklon Evropy od levného ruského plynu v souvislosti s geopolitikou, tedy válkou na Ukrajině.
Španělsko i Belgie otáčejí
Jaderná energie také získala podporu technologických společností, včetně Googlu, které mají zájem o využití malých modulárních jaderných reaktorů k zásobování svých energeticky náročných datových center, připomněl The Guardian.
Španělsko, které je obecně považováno za protijaderné, přehodnocuje plány na odstavení svých sedmi jaderných reaktorů v příštím desetiletí po masivním výpadku proudu na Pyrenejském poloostrově minulý měsíc. Tyto úvahy se objevily již před blackoutem, po něm ale možná ještě zintenzivní.
Přístup k jádru se mění v řadě evropských zemí. Francie chce do roku 2050 postavit až čtrnáct nových reaktorů, tři jaderné bloky plánuje Polsko.
Česko se chystá podepsat smlouvu na dostavbu nových bloků v Dukovanech s korejskou KHNP. Stížnost francouzské EDF a předběžné rozhodnutí soudu ale můžou podpis zdržet o měsíce nebo i roky. Podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka mohou v případě dlouhého zdržení jít škody až do miliard korun.
Nové bloky zvažují i Nizozemsko, Švédsko, Slovinsko, Bulharsko nebo Velká Británie. Belgie odložila na letošek plánovaný odchod od jaderné energetiky a prodloužila provoz dvou reaktorů.
Na druhou stranu nová německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová v pátek uvedla, že návrat k výrobě elektřiny z jádra by stál příliš mnoho peněz a není v plánu.
