Článek
Systémově špatným řešením je také paušální daň i pro ztrátové firmy, dodal Danda. Zvýšením vyměřovacího základu pro platby sociálního a zdravotního pojištění, které připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, bude mít podle Dandy zcela opačný efekt i pro státní rozpočet. Nezvýší se totiž výběr pojistného.
Naopak vzrostou náklady státu na výplaty podpor v nezaměstnanosti. Řada samostatně výdělečných osob, kterým se po zvýšení odvodů nevyplatí podnikat, se totiž nechá zaevidovat jako nezaměstnaní na úřadech práce a nadále bude podnikat v oblasti šedé ekonomiky.
Z 35 na 60 procent
V současnosti platí osoby samostatně výdělečně činné na důchodové pojištění 29,6 procenta a na zdravotní pojištění 13,5 procenta z minimálního vyměřovacího základu, který nyní činí 35 procent rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ministerstvo práce a sociálních věcí však podle Dandy počítá se zvýšením základu až na 60 procent rozdílu mezi příjmy a výdaji.
Přitom příjem 84 procent ze 480 tisíc osob samostatně výdělečně činných nepřesahuje minimální mzdu, tedy 5700 korun měsíčně. Podle Dandy by například osobě samostatně výdělečně činné s ročním obratem 200 tisíc korun vzrostly odvody na zhruba 48 tisíc korun ročně, v případě zavedení paušální daně 20 tisíc korun i pro ztrátové firmy, by pak jeho odvody dosáhly 68 tisíc korun.
Přechod na podvojné účetnictví pro podnikající fyzické osoby, které jsou plátci daně z přidané hodnoty, by postihl negativně také řadu firem. Při přechodu na podvojné účetnictví by totiž podniky musely jednorázově zdanit zásoby, které v mnoha případech akumulovaly až 12 let. Podle Dandy mají i malé firmy, například autodílny či venkovské samoobsluhy, zásoby v hodnotě několika milionů korun, které by musely zdanit jako příjem.
To však řada firem neustojí, řekl. Systémově špatným opatřením je podle něho také paušální daň, kterou by platily i ztrátové podniky. Podle Dandy by totiž toto opatření zasáhlo jen poctivé firmy, které vykazují ztrátu například proto, že investovaly. Jde podle něho o daň za podnikání.