Hlavní obsah

ČSOB zaplatí za přepážky pošty až 17 miliard korun

Právo, Jakub Svoboda
PRAHA

Československá obchodní banka (ČSOB) zaplatí České poště (ČP) až 17 miliard korun za to, aby mohla pro služby své Poštovní spořitelny do roku 2017 využívat unikátní sítě 3300 pošt. Na této cifře, která prodloužila fungování ČSOB na těchto exkluzivních místech, se po dlouhém jednání dohodlo vedení pošty s bankou a ve čtvrtek v pět hodin odpoledne mají podepsat finální smlouvu o budoucí spolupráci.

Článek

"Pokud budou všechny projekty a plány naplněny, což je v zájmu obou stran, celková hodnota nového kontraktu bude 17 miliard korun," řekl mluvčí Poštovní spořitelny Martin Orság.

To znamená, že spolupráce s ČSOB bude pro ČP výhodnější než dosud, kdy banka musela poště každý rok odvádět minimálně 560 miliónů korun jako odměnu za poskytované služby. Podle dřívějšího vyjádření mluvčího ČSOB Milana Tománka by se tato odměna měla nyní měnit s objemem obchodů a nákladů, které s nimi budou souviset.

První rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb na svých přepážkách uzavřela pošta do roku 2007 s opcí na prodloužení kontraktu na dalších deset let. Dohodla se na ní v roce 1997 s Investiční a poštovní bankou, kterou pak převzala ČSOB.

Ta nyní na přepážkách nabízí své bankovní služby pod značkou Poštovní spořitelna, za což například v roce 2003 zaplatila poště 705 miliónů korun. Spořitelna přitom ve stejném roce vykázala zisk před zdaněním 916 miliónů Kč.

Přestože dosavadní smlouva měla platit až do roku 2007, obě strany se dohodly, že novým kontraktem se budou řídit už od začátku příštího roku. Dohodnutá sedmnáctimiliardová odměna se tak má rozložit do příštích jedenácti let.

Spokojenost zavládla na obou stranách

Bezprostředně před podpisem nové smlouvy panuje na obou zúčastněných stranách spokojenost. Pošta nyní podle svého vedení získává významný obchodní zdroj příjmů, který umožňuje při demonopolizaci jejího hlavního podnikání a trvalé liberalizaci trhu poštovních služeb i nadále ziskově hospodařit.

"Mám radost, že vše skončilo projektem, v němž nejsme chápáni pouze jako dodavatelé, nýbrž jako obchodní partneři, kterým se podařilo nalézt společný cíl. Nová smlouva dává velmi dobré předpoklady pro další rozvoj České pošty. Vedle zajištění tzv. univerzálních, tedy poštovních služeb, se totiž musíme chovat jako jakýkoli jiný soukromý hospodář - a tedy i hledat nové obchodní příležitosti," okomentoval chystaný podpis smlouvy generální ředitel ČP Karel Kratina.

ČSOB, která vnáší do vztahu vedle bankovního know-how a produktů také dvoumilionový klientský kmen, si podle svých zástupců zase zajistí základní distribuční síť pro svoji značku při možnosti nabídnout nové, zejména úvěrové produkty. Prostřednictvím poštovních přepážek je chce brzy zpřístupnit široké veřejnosti.

"Změnili jsme smlouvu s přiznáním, že trh ji začal předbíhat a v mnoha oblastech se trh dělí právě teď. Nemůžeme a nechceme tedy čekat se změnami reagujícími na tržní situaci zbytečně další dva roky," uvedl člen představenstva ČSOB Jan Lamser.

U některých přepážek bude možné sedět

ČP musí kvůli tomu přizpůsobit přepážky na pobočkách, protože člověk při vyřizování například úvěrových produktů očekává větší soukromí.

"Celkové množství přepážek, na kterých budou pracovníci České pošty prodávat naše produkty zůstane stejný. Nová bude ale jejich kategorizace. Poštovní spořitelna tak může nabídnout 71 přepážek, kde může být klient obsloužen v klidu a v sedě," dodal Lamser. Zlepšení úrovně služeb by podle něj mělo zlepšit i školení zaměstnanců pošty lektory z ČSOB.

Dohodu mezi poštou a bankou přivítalo i ministerstvo informatiky, pod jehož resort ČP spadá. "Vítáme, že se obě strany dohodly na rozhodně výhodnějších podmínkách pro Českou poštu," uvedla mluvčí ministerstva Klára Volná.

Příjmy od ČSOB podle ní významně ovlivňují hospodářskou bilanci ČP, tím i její schopnost zajišťovat za sociálně přijatelných podmínek základní poštovní služby nebo reagovat na vyšší konkurenci na poštovním trhu.

Česká pošta totiž není na rozdíl od mnoha obdobných podniků v Evropě financována ze státního rozpočtu, ale žije pouze z vlastních zdrojů. Loni vykázala zisk 445 miliónů korun, o třetinu menší než v roce 2003.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám