Hlavní obsah

ČNB sebrala povolení Metropolitnímu spořitelnímu družstvu

– Praha • Aktualizováno

Česká národní banka (ČNB) odňala Metropolitnímu spořitelnímu družstvu (MSD) povolení působit jako družstevní záložna. Důvodem byly závažné nedostatky v podnikání družstevní záložny, které poškozovaly zájmy vkladatelů a ohrožovaly bezpečnost a stabilitu finančního ústavu. Jak uvedl mluvčí ČNB Marek Petruš, rozhodnutí nabylo právní moci ve středu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Budova ČNB

Článek

Metropolitní spořitelní družstvo sdělilo, že postup ČNB byl nestandardní, likvidační a předem rozhodnutý. Družstvo podalo trestní oznámení na neznámého pachatele.

Od středy tak nesmí družstvo přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti. Výjimkou jsou kroky nezbytné k vypořádání pohledávek a závazků družstva.

„Vzhledem k charakteru, systematičnosti a rozsahu nedostatků shledala ČNB odnětí povolení jako jediné možné a efektivní řešení, které zajistí, že majetek vkladatelů družstva nebude dále ohrožován," sdělil Petruš.

MSD podle ČNB poskytovalo úvěry ve výši desítek i stovek miliónů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů, neprověřovalo při tom řádně bonitu žadatele o úvěr, jeho předpoklady pro řádné a včasné splacení úvěru. Rovněž ignorovalo vazby svědčící o možném propojení jednotlivých žadatelů o úvěr a nezabývalo se dalšími riziky spjatými s úvěrovými obchody.

Lidé by o peníze přijít neměli

„Úvěrové riziko MSD nebylo účinně řízeno, respektive bylo řízeno pouze formálně, a družstvo tak bylo vystaveno vysokému riziku nesplacení úvěrů,“ uvedla ČNB.

„V průběhu celého správního řízení vyšlo najevo, že ze strany ČNB bylo postupováno cíleně a byla nám odejmuta naše procesní práva,“ uvedlo MSD. Z celkového průběhu kontroly a správního řízení podle družstva vyplývá, že ČNB se buďto jen okrajově zabývala, nebo vůbec nezabývala argumentací obsaženou v podáních „doložených rozsáhlými přílohami a množstvím odborných posudků nezávislých znalců v oboru bankovnictví a finančnictví“.

Klienti by o peníze přijít neměli. Záložny jsou stejně jako banky pojištěny u Fondu pojištění vkladů (FPV). Aktuálně je u fondu pojištěno 18 bank, pět spořitelen a 13 družstevních záložen. FPV poskytuje náhrady za pohledávky z vkladů bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen se sídlem v Česku ve výši 100 procent vkladu, maximálně však 100 000 eur (zhruba 2,7 miliónu korun) na jednoho klienta v jedné bance.

Centrální banka členům družstva doporučila vyčkat na jmenování likvidátora, který posoudí aktuální situaci a určí postup likvidace. Likvidátora na návrh ČNB jmenuje soud.

Zablokovány přes dvě miliardy

MSD má již od května na účtech zablokováno zhruba 2,3 miliardy korun, a to na základě podezření z vyvádění peněz do zahraničí. Zmrazení peněz se podle záložny dotklo zhruba 15 000 lidí z celé republiky. Proti rozhodnutí o zablokování záložna podala zatím neúspěšně několik stížností k pražskému vrchnímu soudu.

K blokaci peněz se přistupuje jen v případech, kdy existuje podezření na spáchání závažného trestního činu. Žalobkyně Daniela Smetanová v květnu uvedla, že záložna poskytovala úvěry nesolventním zahraničním společnostem bez jakékoli historie a zřejmě zastoupeným nastrčenými lidmi.

Odnětí povolení předcházelo předběžné opatření ČNB z května 2013, které MSD zakázalo přijímat vklady a poskytovat úvěry, a následné prvostupňové rozhodnutí ČNB ze září 2013 o odnětí povolení působit jako družstevní záložna, proti kterému MSD podalo rozklad.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám