Článek
Čínský vývoz se po šesti po sobě jdoucích měsících poklesu začal vzpamatovávat už v listopadu. Podle celního úřadu se v prosinci mírně zvýšil i dovoz, a to o 0,2 procenta. Celkově však byl rok 2023 pro čínský zahraniční obchod obtížný. Vývoz klesl o 4,6 procenta, částečně v důsledku slabší globální poptávky. Čínský dovoz se snížil o 5,5 procenta.
Obchod mezi Čínou a Ruskem se ale loni podle údajů čínských celních úřadů zvýšil o 26,3 procenta. Čínské dodávky do Ruska v roce 2023 stouply o 46,9 procenta oproti předchozímu roku a oproti roku 2021, tedy době před rusko-ukrajinskou válkou, se zvýšily o 64,2 procenta.
Dovoz z Ruska se loni oproti roku 2022 zvýšil o 13 procent. Podle ruského vicepremiéra Alexandra Novaka směřovala v roce 2023 do Číny polovina ruského vývozu ropy a ropných produktů.
Z Číny vyplula do Evropy první nákladní loď s elektromobily
Po náročném hospodářském roce bude čínská ekonomika i v roce 2024 čelit nejistotám. Mezi největší výzvy patří doutnající krize v oblasti nemovitostí, slábnoucí spotřeba a geopolitické napětí, píše DPA.
Známkou slabé spotřebitelské poptávky a prohlubující se deflace je prosincový pokles spotřebitelských cen. Výrobní ceny se pak ve srovnání se stejným měsícem loňského roku snížily o 2,7 procenta po tříprocentním poklesu v listopadu. Dolů šly patnáctý měsíc po sobě. Analytici očekávali v prosinci propad výrobních cen o 2,6 procenta.
Deflace je opakem inflace a označuje pokles celkové cenové hladiny. K plošnému poklesu cen dochází, když spotřebitelé v očekávání stále klesajících cen omezují nákupy, což následně snižuje tržby, zisky a investice firem. Většina ekonomů považuje deflaci za nebezpečnější pro vývoj ekonomiky než mírný růst cen.
Deflace v Číně nabírá na síle
