Článek
Podle britského listu The Financial Times takový objem vývozu ukazuje, že Peking dál přesouvá přebytečnou výrobu na zahraniční trhy ve chvíli, kdy domácí prodeje slábnou. Za útlumem v Číně stojí hlavně konec některých dotací na elektromobily a klesající poptávka po autech se spalovacími motory. Čínské automobilky tak stále víc hledají odbytiště za hranicemi, což zvyšuje napětí s Evropskou unií i dalšími obchodními partnery.
Čínské vozy jsou podle listu levnější, technologicky rychle dohánějí západní automobilky a v softwaru často působí pokročileji než část tradiční konkurence. To ohrožuje zavedené výrobce z Evropy, Japonska, Jižní Koreje i Spojených států.
Zásadní roli v exportní vlně sehrávají elektromobily. Ještě v roce 2021 tvořily asi sedminu čínského automobilového exportu, teď už se stávají hlavní zbraní tamních výrobců.
Náměstek šéfa čínského statistického úřadu Wang Ťün tvrdí, že růst vývozu elektromobilů odpovídá světovému přechodu k nízkouhlíkové ekonomice a že poptávku táhnou čínské zelené produkty. V Evropě se na stejný jev dívají jako na kombinaci státní podpory, přebytků výroby a agresivní cenové strategie.
Za rekordem stojí několik velkých značek. BYD prodala v zahraničí v červnu 175 tisíc aut, meziročně o 95 procent více, a export už tvořil 43 procent její celkové produkce. Geely vyvezla přes 102 tisíc vozů, o 157 procent víc než ve stejném období loni. Ještě silnější čísla vykázala státem podporovaná Chery, která prodala do zahraničí více než 191 tisíc aut, meziročně o 80 procent víc.
Automobily nejsou jedinou oblastí, kde vývoz z asijské země roste. Celkový export v červnu vzrostl o více než čtvrtinu, tedy výrazně rychleji, než čekali analytici. Pomáhaly tomu kromě automobilek také dodávky hardwaru spojeného s rozvojem umělé inteligence. Současně rostl i dovoz, a to o 36 procent, mimo jiné díky čipům. Čína je největším světovým exportérem, ale také druhým největším dovozcem. Obchodní přebytek za první pololetí přesto dosáhl 576 miliard dolarů (12,3 bilionu korun).
