Hlavní obsah

Čína nasadí 280 tisíc robotů ročně. Předhání i Němce

3:50
3:50

Poslechněte si tento článek

Čína v množství robotů v poměru k počtu pracovníků překonává Německo a dohání na čele Jižní Koreu, upozornil server deníku The Financial Times (FT). Ekonomové tvrdí, že díky domácí produkci levnějších robotů udržuje druhá největší světová ekonomika levnou výrobu, i když mzdy rostou.

Foto: Profimedia.cz

Robot na výstavě v jihočínském městě Kuej-jang.

Článek

Čínské firmy vyrábějící roboty jsou hnací silou vlny nízkonákladové automatizace, která pomáhá místním továrnám chrlit více zboží za nižší ceny. To zemi umožňuje zvýšit podíl exportu, a to i u produktů náročných na pracovní sílu.

Plán prezidenta Si Ťin-pchinga Made in China 2025 a další vládní iniciativy tlačily na vybudování domácích výrobců robotů a napumpování investic a úvěrů do výroby, upozornil deník FT. Podle něj se tyto čínské snahy vyplácí.

Čínské továrny instalují ročně zhruba 280 tisíc průmyslových robotů, což je polovina celosvětového počtu. Tím se hustota robotů na pracovníky v zemi dostává před Německo a přibližuje se vedoucí Jižní Koreji, uvedla Mezinárodní federace robotiky.

Data čínské výzkumné skupiny MIR Databank ukazují, že přibližně polovina těchto robotů je vyráběna domácími firmami, jako je Chengdu CRP Robot Technology, která získala místní zákazníky díky tomu, že se cenově podbízela globálním konkurentům.

„Ne každý potřebuje Audi A8. Pro mnohá využití bude stačit naše funkčnost a stabilita,“ řekl v automobilovém přirovnání šéf CRP Li Liang-ťün. Jejich svařovací roboti se prodávají za přibližně 60 procent ceny japonských rivalů Yaskawa a Fanuc a těch od firem ABB nebo Kuka.

Pracovníků v náročných odvětvích ubývá

Ekonomové se domnívají, že svižná automatizace s využitím domácí výroby vysvětluje udržení laciné a silně konkurenční výroby, ačkoli zaměstnancům rostou mzdy.

Obchodní údaje sestavené Harvardskou laboratoří pro růst ukazují, že Čína v letech 2019 až 2023 zvýšila svůj podíl globálního exportu v řadě průmyslových odvětví náročných na pracovní sílu. Podle analýzy je například každé druhé koště a mop určené na vývoz vyráběné právě v Číně. Podíl největší asijské ekonomiky na světovém vývozu hraček vzrostl z 54,3 procent na 56,9 procenta.

Trend robotizace je znát například v jedné z továren v provincii S'-čchuan, kde svařovací roboty z Chengdu CRP vytvářejí podvozek tříkolového elektrického vozíku.

„S každým robotem se naše mzdové náklady snižují na polovinu a zvyšuje se naše efektivita,“ řekl Song Ling, zástupce ředitele Shuangsheng New Energy Vehicle. Továrna dodává rostoucí počty nákladních vozíků a tuk-tuků do jihovýchodní Asie, Afriky a USA.

Během posledních tří let Shuangsheng automatizoval asi polovinu své výrobní linky a rozhodl se koupit desítky strojů místní výroby poté, co testoval roboty japonské výroby.

Šéf CRP Li dodal, že místní továrny kupují jejich cenově dostupnější roboty, aby mohly vyrábět různé zboží „nižší třídy“, včetně například tříkolových elektrických vozíků, nábytku, fitness vybavení nebo jízdních kol.

„V minulosti se Čína spoléhala na svou velkou populaci a dostatek levné pracovní síly, aby získala status výrobní velmoci,“ komentoval Li. „Nyní si Čína udržuje svou pracovní výhodu s robotickou prací namísto lidské práce,“ uvedl.

V Shuangshengu začaly desítky robotů od CRP nahrazovat svářeče. Vláda doufá, že mnoho dělníků si může vylepšit kvalifikaci a pracovat na pozicích při ovládání robotů.

Celková zaměstnanost v odvětvích náročných na pracovní sílu však klesá. Podle údajů čínské vlády klesla od roku 2011 do roku 2023 zaměstnanost ve velkých firmách ze dvanácti odvětví náročných na pracovní sílu přibližně o čtvrtinu, uzavřely The Financial Times.

Související témata:

Výběr článků

Načítám