Článek
Vegetaci poznamenal nedostatek srážek už v zimě. Sucho a hlavně vysoké teploty na konci června, které přesáhly 40 stupňů Celsia, nenávratně poškodily vršky u některých odrůd. Přetrvávající horko a nedostatek srážek je patrný na rostlinách na první pohled už i pro laiky. „Na druhou stranu stav porostů je dobrý, nebojujeme tolik se škůdci jako v jiných letech,“ uvedl Smetana.
Chmel se pěstuje v Žatecké, Úštěcké a Tršické oblasti na 4784 hektarech, což je o 62 hektarů menší plocha než loni. Dlouhodobý průměr u sklizně je 6 tisíc tun. „Pro letošek je odhad 5 tisíc až 5200 tun. Pivovary mají zásoby, lze předpokládat, že přežijí do další sklizně. Budeme je žádat, aby pochopily situaci, pokud někdo nebude moci dostát svým závazkům,“ uvedl Smetana.
Do piva budou muset sládci dodat více chmele, aby dosáhli standardní hořkosti. Hodnota alfa hořkých kyselin je u nejrozšířenější odrůdy Žatecký poloraný červeňák dlouhodobě 3,3 procenta. Výsledek prvního rozboru ukázal hodnotu necelá dvě procenta.
Obsah hořkých kyselin by se mohl zvýšit, pokud se ochladí. Dozrávání hlávek posilují srážky, které ale meteorologové v nejbližší době neočekávají. Sklizeň začne mezi 22. až 24. srpnem.
„Připraveny jsou sklady, obaly, mechanizace. Pěstitelé v posledních letech investují s naší pomocí do nových strojů, které umožňují snížit potřebu lidské síly při sklizni,“ řekl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, které sdružuje všech zhruba 120 pěstitelů chmele v Česku. Brigádníci přijíždí z Bulharska, Rumunska, Maďarska. Na chmelnicích jsou také Slováci, Češi a Ukrajinci, kteří pobývají v Česku.
Ve světě se dlouhodobě projevuje pokles spotřeby piva. Problém s odbytem chmele mají v Německu. „My máme výhodu, že Žatecký poloraný červeňák se dodává do prémiových ležáckých piv, kterým dávají konzumenti stále více přednost před jinými,“ uvedl Smetana. Až 80 procent produkce českého chmele se vyváží. Na prvním místě je s velkým předstihem Čína následovaná Japonskem, pětina produkce končí v Česku.
