Článek
Resort průmyslu a obchodu se od ledna přejmenuje na ministerstvo hospodářství. Proč?
Pojmenování ministerstvo průmyslu a obchodu už je dávno překonané, resort dnes plní roli typického hospodářského ministerstva. Je odpovědný za energetiku, vývoj a inovace, malé, střední i velké firmy, zahraniční obchod, telekomunikace, digitalizaci, umělou inteligenci i vztahy s Evropskou unií na obchodní úrovni.
Resort posilujeme jak na domácí, tak zahraniční úrovni. Letos už jsme pod něj začali přesouvat některé hospodářské aktivity, ať už to byla průmyslová spolupráce od ministerstva obrany, kosmické aktivity od ministerstva dopravy nebo komplet výzkum z Úřadu vlády.
Bude změna něco stát?
Vícenáklady žádné nebudou. Nenavyšujeme meziročně ani náklady na komunikaci a marketing. Nechceme z toho dělat žádnou show, naopak to děláme skromně.
Jak to bude s přesunem energetické agendy z ministerstva životního prostředí?
Jsem přesvědčen, že energetická koncepce a politika musí být pod ministerstvem hospodářství. Neznamená to ale, že ostatní resorty se k tomu nebudou kompetentně vyjadřovat a připomínkovat, včetně velmi důležitého ministerstva životního prostředí.
Energetickou politiku ale musí určovat resort hospodářství. Energetika je otázka fyziky, logistiky, ekonomiky. Uznávám, že je v tom i ekologie, ale ty první tři faktory jednoznačně převažují.
Zásadním úkolem pro resorty hospodářství i financí bude chystané zestátnění výroby energetické skupiny ČEZ. To znamená, že stát bude plně ovládat obě jaderné, ale i další elektrárny. K čemu to vlastně poslouží?
Chceme-li do budoucna investovat do velkých jaderných zdrojů, malých modulárních reaktorů, plynových zdrojů, je to se současnou akcionářskou strukturou velmi komplikované.
Svět se za poslední léta zásadně změnil. Země dnes neinvestují jen do energetických zdrojů, nýbrž do energetické bezpečnosti. Garantují všechny investice na úrovni výkupních cen a bankovních úvěrů a minoritní akcionáři jsou v tomto případě součástí benefitů, ale ne rizik. Akcionář bude logicky vždy sledovat zhodnocování svých akcií, stát zase primárně energetickou bezpečnost, a ta je založena na diverzifikaci, dostupnosti zdrojů a cenové dostupnosti. Ty zájmy se už nepotkávají tak jako v minulosti, kdy mohl stát i minoritní akcionář hrát o jedinou věc, a to o zhodnocení.
ČEZ je největší dodavatel energií v Česku. Co to udělá s jejich cenami pro spotřebitele, když stát už nebude vlastnit podíl 70 procent?
Přímý vliv na ceny to mít nebude. Tím odpovídám i kritikům, kteří tvrdí, že to děláme kvůli ceně. Je to hlavně kvůli posílení energetické bezpečnosti.
Současně říkáme, že kdyby nastala mimořádná situace, jako třeba po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, má stát v rámci mimořádných regulací daleko lepší manévrovací prostor, než když vlastní 30 procent minoritní akcionáři.
Nejprve má přijít rozdělení ČEZ. K tomu se už nakročilo na nedávné valné hromadě. Od výrobní části skupiny se oddělí distribuce a prodej elektřiny a plynu…
Snažíme se celou přeměnu provést maximálně spravedlivou cestou. Náš model neohrozí stát ve smyslu dividendové politiky, minoritní akcionáře, ani ČEZ tím, že bychom jej nezdravě zatížili a musel vše financovat. A současně to bude v dikci energetické bezpečnosti. Ta je založena na tom, že budeme mít pod kontrolou výrobu.
Distribuce je regulovaná a obchod je čistě tržní. To, že se ČEZ zbaví podílu v distribuci a obchodu, umožní načerpat dostatečné finanční zdroje, z nichž potom v mateřské ČEZ vykoupíme minoritní akcionáře.