Článek
Průměrná nezaměstnanost v zemích platících eurem v listopadu činila 7,5 procenta. O rok dříve to bylo 7,9 procenta.
Nejnižší nezaměstnanost v celé osmadvacítce opět zaznamenalo Česko, a sice 2,2 procenta. V Německu je bez práce 3,1 procenta práceschopné populace a v Polsku 3,2 procenta.
Euro area #unemployment at 7.5% in November 2019; lowest rate since July 2008. EU at 6.3% - lowest since the start of the series https://t.co/sUeVWGisTE pic.twitter.com/A7rrJ8cRhX
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) January 9, 2020
Naopak s nejvyšší nezaměstnaností se dlouhodobě potýkají v Řecku (16,8 procenta) a Španělsku (14,1 procenta).
Nezaměstnanost se zvýšila
Meziročně nezaměstnanost poklesla ve 20 z 28 členských států. V Nizozemsku a Portugalsku zůstala na stejné úrovni, zatímco v dalších šesti státech se zvýšila. Mezi těmito státy je i Česko, kde došlo k nárůstu ze 2 na 2,2 procenta, což je však stále rekordně nízká úroveň.
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |