Článek
Teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn, pevnou biomasu a biometan. „Celkové investice do roku 2030 odhadujeme na 180 miliard korun,“ uvedl Topolánek, podle kterého úspěšná transformace tuzemského teplárenství je podmíněna přijatelnou podobou legislativy EU a zajištěním odpovídajících prostředků v programu zaměřeném na podporu modernizace soustav zásobování tepelnou energií.
S EU je podle Topolánka kvůli mnohamiliardovým investicím tepláren nutné jednat o výši jejich přiměřeného zisku, která zohlední náklady na modernizaci a tržní úrokové sazby. Topolánek upozornil, že při modernizaci tuzemského teplárenství bude důležitá také podpora tepla vyráběného z obnovitelných zdrojů a zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Plyn, biomasa i využití odpadů
Provozovatelé tepláren připravili stovky záměrů. Přibližně polovina plánovaných modernizací tepelného zdroje je postavena na spalování zemního plynu, pětina počítá s přechodem na biomasu a desetina je zaměřena na energetické využití odpadů.
Plánovány jsou také modernizace tepláren za využití tepelných čerpadel, elektrických kotlů, bioplynu, využití odpadního tepla a různé kombinace zdrojů a paliv. Schváleny jsou už dotace na projekty tepláren přes 40 miliard korun.
Například energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva podle dřívějších propočtů 30 až 40 miliard korun. Více než miliardu korun bude stát modernizace Teplárny Přerov. Nové kotle budou spalovat biomasu a tuhá alternativní paliva vyrobená z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Uhelná technologie bude v přerovské teplárně po instalaci nových kotlů odstavena.
Šéf Teplárenského sdružení: Teplo by lidem mělo ve druhém pololetí zlevnit
