Hlavní obsah

Česká republika má ve vinařském světě rok od roku lepší zvuk

Zařazení moravských vín do lístku luxusní sushi restaurace Tagasago v Tokiu, vyprodané sommelierské večery v tokijské restauraci Albero Nero pod vedením špičkových odborníků, nebo upevnění obchodních vztahů ve Švédsku, Polsku, Finsku, Velké Británii a Kanadě. To jsou jen některé ukázky úspěchů moravských i českých vín ve světě za uplynulý rok, který Vinařský fond ČR považuje za mimořádně úspěšný. Naše vína podle expertů bez nadsázky dobývají svět.

Foto: Miroslav Homola, Novinky

Odpočívající vinice čeká v blízké době zimní střih, který je důležitý pro budoucí úrodu.

Článek

„Po roce 2024, zaměřeném na stabilitu objemu vývozu, se strategie Vinařského fondu v roce 2025 posunula směrem k vysoké hodnotě a kvalitě. Prioritou již není kvantita, ale budování prestiže na náročných zahraničních trzích. Systematická podpora a účast na světových akcích otevírají cestu k reálným úspěchům, které potvrdí oficiální statistiky v průběhu roku,“ zhodnotil ředitel Vinařského fondu Zbyněk Vičar.

Sázka na unikátní chuť a pestrost

Z aktuální exportní strategie vyplývá, že naše vína mají na globálním trhu velmi specifický profil, který odpovídá moderním trendům. Na rozdíl od unifikované světové produkce sází Česká republika na svou polohu v chladnější části Evropy. „Naše vína nabízejí zajímavou alternativu díky své svěžesti, lehkosti a unikátní struktuře kyselin. Právě tyto vlastnosti jim dávají nezaměnitelný charakter a zajišťují, že jsou pro moderního spotřebitele velmi atraktivní,“ vysvětlil Zbyněk Vičar.

Mezi hlavní pilíře, na které se tuzemský export zaměřuje, patří prezentace lokálních odrůd, jako je aromatická Pálava, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Frankovka; světových odrůd - Ryzlink rýnský, Sauvignon a pinotové odrůdy s unikátním moravským a českým rukopisem, moderní odolné odrůdy (PiWi) a stále úspěšnější nealko vína. Právě tato pestrost má veškeré předpoklady otevírat dveře do nejlepších světových restaurací a specializovaných obchodů.

V roce 2025 se podpora exportu Vinařského fondu soustředila na trhy s největším potenciálem, kde konzumenti vyhledávají nové vinařské regiony. Moravská a česká vína se úspěšně prezentovala v Polsku, Německu, Velké Británii, Kanadě, v Japonsku, Jižní Koreji nebo na Tchaj-wanu.

Foto: Vinařský fond ČR

Japonským degustátorům naše vína , která byla k ochutnání i na světové výstavě EXPO 2025, chutnala.

„Úspěch v Japonsku není jen o prodaných lahvích, ale o prestiži. Navázali jsme například spolupráci s L´École du Vin, nejvlivnější vinařskou školou v Japonsku. Jejich lektoři a špičkoví sommelierští garanti nyní pomáhají šířit povědomí o našem unikátním terroir mezi VIP klientelu a budoucí profesionály,“ uvedla Dagmar Fialová, která vede exportní aktivity v Národním vinařském centru.

Otevřená exportní databáze

Vstupu na zahraniční trhy pomáhá také vytvoření exportní databáze padesáti vinařů, kterou Vinařský fond společně s Národním vinařským centrem třetím rokem sestavuje a každoročně aktualizuje. Vinařství mají možnost se do ní přihlásit a pokud projdou komplexním hodnocením, stanou se součástí výběru pro zahraniční veletrhy a mise.

Exportní aktivity probíhají v úzké koordinaci s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zahraničních věcí, agenturou CzechTourism a Centrálou cestovního ruchu Jižní Moravy. „Společným cílem je, aby do deseti let tvořil export 10 % celkové produkce českých a moravských vín,“ doplnil Zbyněk Vičar.

Výběr článků

Načítám