Článek
Tento postoj nemá ani tak původ v typické české vlastnosti – závisti, opepřené dřívější rovnostářskou společností, ale spíše v praktické zkušenosti, že majetkové rozdíly mezi lidmi se v poslední době zvětšily i nejen kvůli pracovnímu úsilí a velkým schopnostem.
Lidé si dokonce myslí, že bohatství je často dosahováno nepoctivou cestou.
Podle průzkumu agentury STEM 68 procent občanů cítí poměrně silné napětí mezi bohatými a chudými. Kolem 88 procent občanů soudí, že u nás spíše než výkonnost a schopnosti rozhodují konexe a známosti.
„V téhle zemi jsme zažili příliš mnoho majetkových přesunů, při řadě z nich se majetky dostaly k lidem bez jejich vlastního přičinění,“ řekla socioložka Jiřina Šiklová.
„Hodnoty jako vypracovat se, vybudovat firmu, kontinuita růstu bohatství, generační budování majetku byly zdevalvované,“ dodala Šiklová.
Lidé ale rozlišují. Karel Schwarzenberg, který rozhodně nepatří mezi chudinu, má dlouhodobě vysokou popularitu i společenskou prestiž.
Obdobně řada podnikatelů, kteří vybudovali prosperující firmy na zelené louce, má vysoké renomé. „Lidé totiž uznávají kontinuitu. Podobně ani restituce majetků zabavených po roce 1948 nevzbudily nějakou masovou averzi,“ doplňuje Šiklová.
Rostoucí rozdíly 90 % lidí kritizuje
Česká společnost má přitom všechny předpoklady, aby v zemi vládly harmonické vztahy.
Je především národnostně jednotná, 95 procent obyvatel jsou totiž Češi a Moravané. Jenže podle průzkumu STEM si devadesát procent občanů myslí, že se rozdíly ve společnosti za posledních deset let výrazně zvětšují a že ke společenské diferenciaci dochází nespravedlivým způsobem.
"Sociální napětí sílí, pokud je vysoké procento obyvatel ohroženo na základních životních potřebách a když vlastnictví bohatých není dostatečně vysvětleno a ospravedlněno. Pokud lidem nezbývají peníze na seberealizaci, sport, kulturu, umění, na rozvoj dětí, pak lidé prožívají dlouhodobou frustraci, pocity méně- cennosti a s tím i pocity vyčleněnosti ze společnosti,“ říká psycholožka Radana Štěpánková.
To u mnoha lidí podle ní prohlubuje stres, depresi i pocit nenaplněného života. „Děti, které vyrůstají v chudobě, nemají velkou šanci svou životní situaci změnit v dospělosti,“ dodává Štěpánková.
Závist a nevraživost mezi lidmi v české společnosti převládá, soudí 51 procent dotázaných v průzkumu CVVM.
Většinu odlišností tolerujeme
Naopak nejméně napětí vyvolávají v české společnosti rozdíly mezi ženami a muži, rozdíly v sexuální orientaci, mezi lidmi s různou mírou vzdělání, ale i mezi generacemi či mezi lidmi žijícími ve městech a na venkově. Poměrně velkým problémem ale stále zůstává soužití Čechů s některými národnostními menšinami.
Se svými vztahy mezi bohatými a chudými se nicméně příliš nelišíme od tradičních demokracií. V jiných postkomunistických zemích jsou přitom rozdíly mezi bohatými a chudými podstatně vyostřenější.
To, že je v Česku toto napětí zhruba na úrovni tradičních demokratických zemí, lze vysvětlit tím, že země má slušnou životní úroveň, nejmenší počet chudých v Evropě a po celou dobu transformace se dařilo udržet sociální smír.