Hlavní obsah

Češi jsou na sociálních sítích s penězi obezřetnější, finanční gramotnost je ale stále špatná

Lidí, kteří důvěřují informacím na sociálních sítích, ubývá. Minimálně v oblasti financí a úspor. Za poslední tři roky klesl podíl těch, kdo tam čerpají rady, z 25 na 20 procent. Právě přes sociální sítě přitom často podvodníci loví své oběti. Přesto je ale finanční gramotnost Čechů i nadále v mnoha ohledech špatná.

Foto: Profimedia.cz

Radu, jak naložit s penězi, hledá na sociálních sítích méně lidí.

Článek

„Lidé si často myslí, že jejich finanční znalosti jsou dostačující, ale ve chvíli, kdy mají rozhodovat o dlouhodobém spoření, investicích nebo přípravě na důchod, řada z nich tápe,“ konstatoval mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.

Právě z průzkumu, který pro asociaci provedla agentura Ipsos, data pocházejí. Téměř polovina lidí například očekává, že jim starobní důchod nahradí 51 až 70 procent současného čistého příjmu. A takřka pětina se domnívá, že to bude ještě více.

U lidí s nižšími příjmy se samozřejmě dá očekávat, že nebudou po odchodu do penze oproti současným příjmům tolik tratit, byť pro ně výpadek každé koruny může znamenat problém. „Průměrný sólo starobní důchod dnes ale odpovídá přibližně 43 procentům průměrné hrubé mzdy,“ konstatoval hlavní ekonom bankovní asociace Jaromír Šindel.

Pro zachování vyšší životní úrovně tak podle něj může lidem v důchodu chybět zhruba deset až patnáct tisíc korun měsíčně.

Řešení je podle asociace ve včasném zahájení spoření na stáří. Aby člověk pobíral ke státnímu důchodu ze svých investic po dobu dvaceti let navíc desetitisícovou měsíční rentu, musel by podle ní při šestiprocentním zhodnocení ukládat třicet let 1903 korun měsíčně. U dvacetiletého spoření by to bylo už 4090 korun, u desetiletého 11 414 korun.

Řada lidí neví, z čeho bude žít

Na důchod si spoří dvě pětiny osob, přičemž ještě před třemi lety jich byl o něco více. Většina Čechů mezi 45 a 65 roky věku nicméně přiznává, že se na penzi musí připravit. Přesto se chce šestnáct procent spoléhat pouze na státní důchod a sedm procent zatím neví, z čeho bude žít.

Nejčastěji si lidé ve středním věku na penzi ukládají mezi jednou a dvěma tisícovkami. Týká se to zhruba třetiny z nich. Vyšší částky jsou spíše výjimkou, více než pět tisíc spoří či investuje jen třináct procent lidí.

Pokud jde o samotnou finanční gramotnost, své znalosti o financích jako dostačující hodnotí 76 procent lidí. S vyšším věkem se přitom zvyšuje počet těch, kdo si myslí, že jsou nedostatečné. Pětina osob přiznává, že si často neví rady, a čtyři procenta se v oblasti financí vůbec nevyznají.

Nejméně se lidé orientují v investování, i když oproti loňsku znalost této oblasti mírně stoupla. V úvěrech a půjčkách se orientuje pouze pětina Čechů, naopak nejsilněji se cítí v hospodaření s rozpočtem domácnosti. Potvrdilo to 53 procent respondentů.

Třetina Čechů čerpá informace o financích z vlastních zkušeností. Pětina se spoléhá na poradce, v jejich doporučeních ale má problém se vyznat 35 procent lidí.

Rezervu pro případ nečekané události si tvoří jen 58 procent lidí a na bydlení si ukládá pětina, přičemž v nižším věku je to častější. Asociace proto spustila edukativní web pro lidi starší 45 let.

Anketa

Jak jste na tom s finanční gramotností?
Výborně
27,6 %
Jde to
54,1 %
Nic moc
11 %
Vůbec si nevím rady
7,3 %
Celkem hlasovalo 246 čtenářů.

Výběr článků

Načítám