Hlavní obsah

Cena zlata vystoupila na nový rekord kvůli napětí kolem Grónska

Cena zlata se v pondělí vyšplhala na nové rekordní maximum v blízkosti 4700 dolarů (přes 98 000 korun) za troyskou unci, tradiční váhovou jednotku pro drahé kovy odpovídající 31,1 gramu. Za jejím růstem stojí sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Krátce po 8:00 SEČ vykazovala cena zlata nárůst o téměř dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4680 dolarů za unci. Během noci vystoupala až nad 4690 dolarů za unci, vyplývá z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.

Na nové rekordní maximum se vyšplhala také cena stříbra, která překročila 94 dolarů za unci. Později však o část zisků přišla.

Trump hodlá od 1. února uvalit dodatečné clo deset procent na Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko a Finsko, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Tyto země se podle Trumpa postavily proti jeho přání získat Grónsko.

„Geopolitické napětí poskytlo investorům sázejícím na růst ceny zlata další důvod k tomu, aby žlutý kov posunuli na nová maxima,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Matt Simpson ze společnosti StoneX. „Vzhledem k tomu, že Trump vložil do hry cla, je jasné, že jeho hrozba ohledně Grónska je skutečná a že bychom mohli být o krok blíže ke konci NATO,“ dodal.

Investoři zlato vnímají jako bezpečné útočiště v dobách nejistoty. Za celý loňský rok se cena žlutého kovu zvýšila o 64 procent. Kromě geopolitického napětí přispěly k růstu ceny zlata také pokračující nákupy ze strany centrálních bank, nižší úrokové sazby a slabší kurz dolaru.

Nízké úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. Slabší dolar pak snižuje ceny zlata a dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což obvykle podporuje poptávku.

Související témata:

Výběr článků

Načítám