Článek
Česká národní banka ve své prosincové zprávě o finanční stabilitě předpokládá, že ceny obytných nemovitostí v roce 2026 meziročně vzrostou v průměru o 6,3 procenta. Do nich počítá kromě rodinných domů a bytů i pozemky. Komerční banka v prognóze vydané koncem října očekávala růst o 8,3 procenta.
Finanční instituce i experti oslovení Novinkami se tak shodují, že zdražování nemovitostí bude pomalejší než letos, kdy ceny domů rostly o desetinu, v případě bytů dokonce o zhruba 15 procent. „Současný dvouciferný růst cen bytů se vymyká všem modelům a není dlouhodobě udržitelný,“ uvedl Jiří Pour, ekonom UniCredit Bank.
Podle Petra Hány, ředitele oddělení nemovitostí a stavebnictví v poradenské společnosti Deloitte, mohou ke zpomalení růstu cen přispět například přetrvávající vyšší sazby hypotečních úvěrů a vyčerpání části odložené poptávky z předchozích let.
Ani pomalejší zdražování ale podle analytiků neznamená, že bydlení bude dostupnější. Ceny nemovitostí dále porostou o něco rychleji než mzdy. Zmíněná zpráva ČNB například počítá s tím, že na pořízení vlastního bytu o velikosti 68 metrů čtverečních bude třeba stále zhruba třináct ročních hrubých mezd.
Hlavním důvodem je dlouhodobý nedostatek bytů na trhu. Poptávku po nich v posledních letech posílili investoři, kteří v nemovitostech vidí atraktivní příležitost, jak zhodnotit své peníze. Není přitom zřejmé, nakolik jejich zájem ochladí přísnější pravidla pro poskytování investičních hypoték, která bankám doporučila ČNB.
„Dokud například na pražském trhu nebudou vyšší tisíce ležáků, do té doby ceny dál porostou. A v ostatních krajích je to podobné,“ konstatoval Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Problémy narůstají
Výhled do budoucnosti není optimistický. Letošek přinesl extrémní propad vydaných stavebních povolení. Bylo jich nejméně od roku 1999, odkdy statistici data sledují. Naplno se tak projevily dopady nezdařené digitalizace, která problémy stavebních úřadů ještě prohloubila. Její neduhy se přitom stále nepodařilo zcela odstranit.