Hlavní obsah

Burza pod vlivem Evropy oslabovala

Právo, Martina Martinovičová
PRAHA

Akcie na pražské burze v úterý propadly náladě na evropských trzích a nabraly mírně sestupný trend. Dopoledne trh za nevelkých objemů oslaboval. Hlavní index burzy PX 50 se po půl dvanácté snížil o 0,85 procenta na 620,9 bodu.

Foto: Aleš Plevka

Více jak pět desítek sběračů opět odlehčilo přírodě od nežádoucích stop, jež zde zanechali "rekreanti"

Článek

Zčásti se na poklesu titulů podepsala i korekce pondělního růstu a vybírání zisků. Medvědí náladu prolomilo až zlepšení nálady na trzích našich evropských sousedů v závěru obchodování.

Pokles nejvíce postihl akcie Erste Bank, její kurs klesl z pondělních 3082 korun za akcii až na 2995 Kč, tedy o 2,8 procenta. Přes den oslabovala i Komerční banka, ale do závěru stačila umazat ztráty a skončila hrdinně nad hranicí 2300 korun. Stejně tak uhájil svoji pozici po dopoledním oslabování i ČEZ. Ten nejprve oslabil negativně ovlivněn ranní zprávou o odstavení druhého bloku jaderné elektrárny Temelín, kterou vlastní. Odpoledne ale obrátil a podařilo se mu posílit o zhruba jeden a půl procenta. Stejný trik se nezdařil Českému Telecomu, který dopolední oslabování už nerozchodil a skončil na 274 korunách, což je o tři koruny níž než v pondělí.

Odpolední optimismus přinesla na zahraniční trhy především zpráva o výsledcích první revize růstu amerického hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí, která překonala nejoptimističtější odhady. Ministerstvo obchodu oznámilo o celé procento vyšší akceleraci největší světové ekonomiky, než předpokládalo v nedávném prvním čtení. Místo 7,2 % tak HDP ve třetím čtvrtletí posílil o vysokých 8,2 %. Trh sice očekával revizi směrem vzhůru, ovšem v průměru jen na 7,7 %.

Dolar zprvu reagoval posílením, poté však nastalo to, co americká měna již několikrát provedla - po příznivém údaji začala klesat. To potvrdilo spekulace, že pozitivní očekávání již trh plně zakomponoval do kursu eura k dolaru. Dokonce i Wall Street nezareagovala a otevřela mírným poklesem.

Pokud analytici dnes ovšem z něčeho znejistěli, bylo to nejspíš zpráva o rozhodnutí dvanácti ministrů zemí eurozóny, kterou označují za klíčovou událost v ekonomické integraci evropského kontinentu. Německo a Francie ohlásily na rok 2004 již potřetí za sebou vyšší než tříprocentní rozpočtový deficit, čímž se naplnily podmínky pro spuštění sankčního mechanismu paktu stability. Evropská komise jej navrhla použít, ministři eurozóny se ale postavili proti ní a odsouhlasili nepoužití sankcí. Odborníci hodnotí tento krok jako politicky nešťastný, který zasadil ránu kredibilitě eura.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám