Článek
Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax.
Příjmy z daně by mohly být použity právě na kompenzace vysokých cen energií. Podrobnosti plánu vláda zatím nezveřejnila.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun.
V minulém týdnu Stanjura po jednání kabinetu uvedl, že u zdanění neočekávaných zisků navrhne česká vláda vlastní návrh, a to především právě v případě bank.
U energetických firem a rafinérií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky, daň se podle Stanjury nebude týkat všech.
Zavedení bankovní daně prosazovali v minulosti ve vládě Andreje Babiše (ANO) sociální demokraté.
Tehdejší kabinet ale místo sektorového zdanění bank dohodl s bankami v roce 2019 zřízení Národního rozvojového fondu, kam banky slíbily poslat sedm miliard korun.
Za dva roky od získání licence ale do fondu nedorazily žádné peníze, napsaly letos v polovině srpna Hospodářské noviny (HN).
Banky, energetické firmy a zřejmě i rafinerie. Daň z neočekávaných zisků se má týkat tří sektorů
Podle Národní rozvojové banky (NRB), pod niž fond spadá, zatím nebyly vybrány žádné projekty, které by banky mohly podpořit.
Čtyři největší banky – Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a UniCredit Bank – se zavázaly poslat peníze právě až na konkrétní vybrané projekty.
Zisky bank a spořitelen v letošním prvním pololetí rostly, jejich souhrnný čistý zisk meziročně stoupl o 23,6 miliardy Kč na 54,61 miliardy korun.
Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank činila ke konci června 9,624 bilionu korun, což je o 1,1 bilionu více než na konci roku.