Automobilky zachvátila panika. Bez čínských surovin nemají díly

„Celý automobilový průmysl je v naprosté panice. Jsou ochotni zaplatit jakoukoli cenu,“ řekl Reuters Eckard.

Situace je kritická zejména pro evropské výrobce, americký prezident Donald Trump totiž minulý pátek uvedl, že čínský prezident Si Ťin-pching souhlasil s uvolněním toků těchto surovin do Spojených států. Americká vyjednávací delegace se má s čínskými protějšky sejít v pondělí v Londýně.

Firmy v odvětví se obávají, že se situace s vzácnými surovinami může stát už třetím velkým šokem dodavatelských řetězců za posledních pět let. Nedostatek polovodičů v letech 2021 až 2023 vymazal z výrobních plánů automobilových značek miliony vozů. Předtím v roce 2020 uzavřela pandemie covidu-19 továrny na celé týdny.

Průmysl podle Eckarda nemá příliš způsobů, jak situaci vyřešit, protože Čína ovládá trh.

Několik evropských závodů dodavatelů autodílů už zastavilo provoz a další odstávky podle Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu CLEPA přijdou.

„Dřív nebo později to zasáhne každého,“ prohlásil generální tajemník CLEPA Benjamin Krieger.

Současné automobily využívají vzácné suroviny v desítkách součástek od bočních zrcátek přes reproduktory a olejová čerpadla po stěrače a senzory úniku paliva či brzd.

Čína podle poradenské společnosti AlixPartners kontroluje až 70 procent světové těžby vzácných zemin, má 85 procent kapacit na jejich zpracování a asi 90 procent výroby kovových slitin a magnetů. Typický elektromobil obsahuje zhruba půl kilogramu těchto prvků, auta se spalovacím motorem asi poloviční množství, uvádí Mezinárodní energetická agentura.

Čína v tomto ohledu přitvrdila už dřív, když vývoz omezila při sporu s Japonskem v roce 2010. Japonsko pak našlo jiné dodavatele a do roku 2018 klesl podíl Číny na jeho dovozu vzácných zemin na 58 procent.

Automobilky se snaží závislost na Číně snížit dovozem odjinud nebo vyvinout magnety bez těchto prvků, ale většina projektů je ještě roky daleko od potřebného objemu výroby.

„Jde hlavně o identifikaci a hledání alternativ mimo Čínu,“ řekl nedávno v Detroitu Joseph Palmieri, šéf supply chainu u dodavatele Aptiv.

General Motors, BMW či velcí dodavatelé jako ZF a BorgWarner pracují na motorech s malým či nulovým obsahem vzácných zemin, ale málokomu se zatím podařilo rozjet výrobu v měřítku, které by snížilo náklady.

EU podle Noaha Barkina ze společnosti Rhodium Group spustila iniciativy v rámci Aktu o kritických surovinách, aby posílila evropské zdroje, ale postupuje příliš pomalu.

I ti, kdo už mají prodejné produkty, podle Reuters těžko konkurují čínským cenám. Německá společnost Heraeus provozuje recyklaci magnetů jen na jedno procento kapacity, a pokud neporostou prodeje, příští rok zavře, uvádí její manažer David Bender.

Analytici upozorňují, že omezení mohou donutit automobilky vyrábět vozy bez některých dílů a odstavit je, dokud součástky nedorazí – podobně jako během krize s čipy.

Závislost na Číně nekončí vzácnými zeminami. Zpráva Evropské komise z roku 2024 uvádí, že Čína ovládá přes poloviny celosvětových dodávek 19 klíčových surovin, včetně manganu, grafitu či hliníku.