Aerolinka létající z Prahy hledá ochranu před věřiteli. V provozu chce zůstat dál

„Kapitola 11 funguje jako ochranný štít pro firmu. Poskytuje společnosti čas a ochranu před nároky věřitelů, takže může pokračovat v běžném provozu, zatímco vedení uskuteční restrukturalizaci podle plánu připraveného ministerstvem dopravy jako akcionářem společnosti,“ citovalo lotyšské veřejnoprávní médium LSM premiéra Andrise Kulbergse.

AirBaltic je největší leteckou společností v Pobaltí a klíčový dopravce pro spojení tohoto regionu se zbytkem Evropy.

V roce 2025 přepravil 5,2 milionu cestujících a provozoval přes 70 pravidelných destinací, především z hlavní základny v Rize, ale i z Vilniusu a Tallinnu. S více než 50 stroji Airbus A220-300 je také největším provozovatelem tohoto typu letadla na světě.

Většinovým vlastníkem airBaltic je lotyšská vláda, desetiprocentní podíl ve firmě vlastní německé aerolinky Lufthansa. Ani silné postavení na trhu a stabilní vlastnická struktura ale firmu neochránily před problémy, které v posledních měsících sužují celé letecké odvětví.

Letecké společnosti po celém světě se potýkají s růstem cen pohonných hmot kvůli konfliktu na Blízkém východě. Od konce února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, výrazně zdražila ropa a následně i letecké palivo.

Dopravcům navíc komplikují provoz omezení a uzavírky vzdušného prostoru, které je nutí měnit trasy nebo rušit lety. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců proto v červnu téměř o polovinu snížilo odhad letošního zisku celého odvětví.

Podobné potíže potvrzuje i samotná žádost airBaltic o soudní ochranu. „Společnost zažívá vážné finanční potíže kvůli kombinaci finančních a geopolitických faktorů,“ citovala z ní agentura Reuters.

„Nadále se soustředíme na pokračování provozu aerolinek a zároveň realizujeme změny obsažené v našem podnikatelském plánu. Z pohledu zákazníků budeme dál normálně fungovat,“ uvedl šéf airBaltic Erno Hildén s tím, že firma podniká nezbytné kroky, aby byla efektivnější a finančně udržitelnější.

Provoz by měla restrukturalizace ovlivnit jen minimálně. Platí to i pro linky z Prahy, kam airBaltic pravidelně létá přímo do Rigy každý den, zatímco frekvence spojení do Vilniusu se v průběhu roku mění. Na pražských linkách dopravce nasazuje především Airbusy A220-300 s kapacitou 148 cestujících.

Pozornost si airBaltic v Česku získal už v roce 2024, kdy nechal veřejnost hlasovat o názvech svých letadel. Mezi možnostmi byl i název estonského města Kunda, který má v češtině vulgární význam. Čeští uživatelé internetu se podle médií do hlasování zapojili ve velkém a zajistili mu vítězství v anketě.