Článek
Odborům se nelíbí návrh na odebrání dávek v nezaměstnanosti absolventům škol, kteří po ukončení studií neseženou práci. Návrh zákona o zaměstnanosti totiž počítá s tím, že každý uchazeč o podporu v nezaměstnanosti musí mít v posledních třech letech odpracováno 12 měsíců. Absolventi škol však tuto podmínku nemuseli splnit.
"Mladí lidé, pokud vyjdou ze školy a nezískají práci, by neměli mít automaticky nárok na podpory. Získané prostředky chceme využít na aktivní politiku zaměstnanosti a na rekvalifikační programy právě pro ně," řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Tito lidé podle něj nezůstanou bez zajištění, vztahují se na ně například zákony o sociální pomoci a podpoře.
Odbory chtějí podporu pro absolventy
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milana Štěcha by absolventi měli mít na podporu nárok, pokud v jejich regionu žádná práce, kterou by mohli přijmout, není. Odbory nechtějí, aby byli závislí jen na dávkách sociální podpory, které se vypočítávají z celkového příjmu rodiny.
"Mohlo by to způsobovat vážné sociální konflikty v případech, kdy by absolvent neměl nárok na podporu a rodina by nesplňovala podmínky pro čerpání doplatku do životního minima," domnívá se Štěch. Tíživá situace by podle něj mohla vzniknout zvláště v neúplných rodinách.
Škromach v tom problém nevidí. Mladý člověk by podle něj měl získat základní návyky a praxi, měl by se účastnit vzdělávacích či kvalifikačních kursů. Zpřísnění podmínek vyplácení podpory by mělo mladé lidi také motivovat k tomu, aby "si vybírali takové profese, ve kterých získají po skončení studia zaměstnání", dodal.
Odlišné názory mají členové tripartity i na zachování možnosti zapůjčovat zaměstnance prostřednictvím agentur, za což se přimlouval generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška, či na omezování práce v tzv. Švarc-systému. Sociální partneři se proto dohodli, že v řešení sporných bodů budou pokračovat na výjezdním zasedání tripartity 17. července v Ostravě.
Minimální daň i pokladny jsou stále ve hře
Pro drobné podnikatele a obchodníky krajně nepopulární opatření, jakými jsou minimální daň či zavedení registračních pokladen, jsou jako součást potírání šedé ekonomiky podle Škromacha stále ve hře, přestože je návrh reformy veřejných financí neobsahuje. Na potřebě zavést i tato opatření se shodli odbory i zaměstnavatelé, kteří včera předali zástupcům vlády společné stanovisko k návrhu reformy veřejných financí.
Škromach je podobně jako odboráři a zaměstnavatelé přesvědčen, že registrační pokladny mají smysl pouze tehdy, budou-li zavedeny plošně. K návrhu na zavedení minimální daně pro živnostníky by se podle něj měl kabinet vrátit. Nejprve je třeba vyhodnotit, jaký dopad na ně bude mít zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. "Minimální daň je součástí programového prohlášení vlády, je tedy pouze otázkou, kdy ji zavést," podotkl.
Roztrpčení zemědělci
Zemědělci jsou roztrpčeni tím, že Rada hospodářské a sociální dohody kvůli neúčasti resortního ministra Jaroslava Palase o situaci v zemědělství vůbec nejednala . Předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský uvedl, že vláda dosud nijak nereagovala na usnesení Sněmovny a Senátu, která po ní řešení požadují.
Zemědělci letos podle něj očekávají nejhorší sklizeň obilí za posledních 50 let, farmářské výkupní ceny loni klesly o 9 procent a za prvních pět měsíců tohoto roku již o 14 procent. Jirovský nebyl spokojen ani s odpovědí ministra financí Bohuslava Sobotky, podle něhož finanční kompenzace dosud není připravena.
Demonstrace bude
Dosud nebylo uzavřeno ani jednání s odboráři o růstu platů zaměstnanců veřejné sféry. Stát chce na rozšíření platových tabulek pro své zaměstnance ušetřit, odbory požadují dříve slíbené peníze.
"Stanoviska sociálních partnerů vezmeme při projednávání reformy veřejných financí v úvahu," přislíbil Škromach. Vláda začne o reformě jednat již dnes, ale jednání podle všeho přeruší. Konečné rozhodnutí by mělo padnout zřejmě až na dalším jednání 25. června, poté, co materiál posoudí vedení všech tří stran vládní koalice.
První balík reformních zákonů, které by měly platit od příštího roku a které by měly vládě umožnit sestavit rozpočet na rok 2004 s nižším schodkem, než je ten letošní, projedná Sněmovna na červencové schůzi. Druhé a třetí čtení zákonů by se mělo odehrát v září. Do konce září také vláda musí Sněmovně předložit návrh státního rozpočtu.
Rozhodnutí ČMKOS uspořádat příští pondělí před Úřadem vlády protireformní demonstraci se ani po včerejším jednání tripartity nezměnilo.