Článek
„Budeme nakupovat tři tisíce dronů. Také mi ministr Zůna slíbil prapor robotů, podobných těm, kteří na Ukrajině porazili ruské vojáky,“ řekl v dubnu Deníku premiér s odkazem na ukrajinské dobití ruské pozice pouze za využití dronů a pozemních vozidel bez lidské posádky.
Výrok o „praporu robotů“ může znít nezvykle, ve skutečnosti ale navazuje na trend, který už dnes řeší armády po celém světě. Za roboty se ve vojenském prostředí považují prostředky, které se pohybují ve vzduchu, po zemi, na vodě nebo pod vodou a neobsluhuje je žádný člověk. Patří mezi ně například bezpilotní letouny, tedy drony, pozemní roboti nebo bezosádková plavidla.
Rozhodně ale nejde o stroje, které se v boji rozhodují samy. Většina dnešních pozemních robotů je dálkově řízená, případně funguje s částečnou asistencí.
„Moderní systémy dnes zvládnou jízdu po předem určené trase, následování vojáka, vyhýbání se překážkám nebo návrat do výchozího bodu. Dokážou stabilizovat senzory, sbírat data a částečně je vyhodnocovat. To vše jsou schopnosti, které reálně snižují zátěž operátora,“ uvedl Matěj Vránek z Agentury komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany.
Česká armáda už robotické prostředky používá. Nejčastěji jde o drony a dálkově řízené stroje, které pomáhají s průzkumem, pyrotechnickými zásahy nebo testováním nových způsobů vedení boje.
Prostějovský 553. prapor bezpilotních systémů využívá například stroje ScanEagle nebo Raven. Oba slouží hlavně k průzkumu. Vojáci díky nim mohou sledovat prostor z výšky, získávat obraz v reálném čase a mít lepší přehled o situaci v terénu.
Pyrotechnici a ženisté používají dálkově řízené roboty k prověření podezřelých předmětů, výbušnin nebo míst kontaminovaných nebezpečnou látkou. Některé verze nesou i přístroje pro zjišťování chemických, biologických nebo radioaktivních látek.
Podle Vránka je hlavním důvodem rozvoje robotiky ochrana lidí. „Pokud může být nebezpečný úkol splněn strojem, nemá smysl vystavovat riziku člověka. Ať už jde o průzkum neznámého prostoru, odhalování výbušných systémů nebo operace v kontaminovaném prostředí – robotické prostředky mohou fungovat jako první linie,“ uvedl.
Tři tisíce dronů do dvou let
Armáda se zároveň připravuje na širší využití pozemních robotů. V Lipníku nad Bečvou v červnu otevřela testovací polygon, kde plánuje zkoušet robotické prostředky v podmínkách blízkých skutečnému nasazení. Do budoucna by mohly vozit munici a materiál, pomáhat při průzkumu, hlídat důležité objekty nebo odvážet raněné.
Ministerstvo obrany už také oznámilo, že chce do roku 2028 pořídit téměř tři tisíce dronů. „V současné době realizujeme pět veřejných zakázek na pořízení dronů do Armády České republiky. Jde o téměř tři tisíce dronů, které se v této fázi do roku 2028 pořizují,“ řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Dodal, že resort chce vojáka na bojišti nahrazovat technologiemi, zároveň ale potřebuje dobře připravené lidi, kteří s nimi budou pracovat.
To zdůrazňuje i Vránek. „Roboti v dohledné době vojáky nenahradí. Spíše převezmou část rizika, fyzické zátěže a rutinních činností. Rozhodování, odpovědnost, taktické uvažování i schopnost improvizace zůstávají v rukou lidí,“ popsal.
