Z bývalých lomů Libouš a Bílina se stanou jezera, která zajistí vodní komfort v Ústeckém kraji

Klíčový dokument, který na základě odborných studií a multikriteriálních analýz společně předložila ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu, se zaměřuje na vodohospodářský, ekologický i energetický přínos těchto lokalit po ukončení těžby.

„Cílem bylo najít řešení, které bude odpovídat dlouhodobým strategickým zájmům státu, zejména v oblasti vodního hospodářství, ochrany území a adaptace na změnu klimatu,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

U lomu Bílina, který se nachází na pomezí Teplicka a Mostecka, vládní materiál posuzoval dvě hlavní varianty budoucího vývoje. První možností je vznik izolovaného jezera s přirozeným vývojem hladiny. Druhou, strategicky významnější variantou, je vytvoření průtočného jezera se zásobním prostorem, které by bylo propojené s již existujícím jezerem Most.

„Vzhledem k obrovskému rozsahu celého projektu však nelze v této fázi o finální podobě definitivně rozhodnout. Stát proto v nejbližší době zadá další podrobné odborné studie, které se zaměří především na budoucí kvalitu vody v této lokalitě a doplní stávající multikriteriální analýzy,“ připomněl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

V případě lomu Libouš (důl Nástup Tušimice) na Chomutovsku mají ministerstva o optimálním scénáři jasno. Analýzy jednoznačně potvrdily, že nejvýhodnějším řešením je propojení budoucího jezera s vodním dílem Nechranice.

„Jako nejvhodnější technická varianta se jeví vybudování podzemního štolového přivaděče, alternativou zůstává otevřené koryto. Stát nyní v lokalitě zajistí podrobný inženýrskogeologický průzkum,“ přiblížil mluvčí.

Současný objem přehrady Nechranice činí 287,6 milionu metrů krychlových. Spojením se zbytkovou jámou lomu Libouš, která pojme dalších 263,7 milionu kubíků, vzroste celkový objem této nové soustavy na masivních 551,3 milionu metrů krychlových.

„Spojená nádrž Nechranice – Libouš se tak stane druhou největší vodní plochou v Česku co do objemu zadržené vody, kterou velikostí překoná pouze přehrada Orlík,“ připomněl ředitel Povodí Ohře Jan Svejkovský s tím, že o naplnění díla se postará řeka Ohře.

Nová vodní soustava výrazně posílí bezpečnost celého regionu. Dosavadní protipovodňová ochrana v oblasti se díky tomuto kroku zvýší z dvacetileté vody na více než padesátiletou povodeň. Projekt zároveň zajistí stabilnější průtoky na dolním toku řeky Ohře, a to i s ohledem na probíhající klimatické změny a hrozící období sucha.

Kromě vodohospodářského významu má lokalita Libouš také obrovský energetický potenciál. Nově vznikající vodní plocha je podle ministerstev ideálním místem pro výstavbu přečerpávací vodní elektrárny, kde by zbytková jáma sloužila jako dolní nádrž.

Finální návrh technického řešení, včetně detailního způsobu financování a majetkoprávního vypořádání pro obě lokality, musí ministerstva předložit vládě do 31. května 2029.