Stát představil dvě varianty kontroverzního jezu na Labi v Děčíně

Plavební podmínky na Labi má takzvaný plavební stupeň Děčín zlepšit v úseku od Masarykových zdymadel v Ústí nad Labem po hranici s Německem, tedy v délce přes 40 kilometrů.

Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody nemohou velké lodě v tomto úseku často proplout a podle zastánců stavby jezu to vedlo k přesunu většiny českých lodí na západoevropské řeky a kanály.

Proti stavbě jezu jsou dlouhodobě ekologické organizace. V minulosti argumentovaly například tím, že samotný plavební stupeň v Děčíně splavnosti nepomůže, pokud nebudou další opatření na řece v Německu.

Ve zjišťovacím řízení se teď může veřejnost i odborníci vyjadřovat ke dvěma variantám řešení. Jedna vychází z dříve připravované podoby projektu, druhá obsahuje rozsáhlejší opatření, která mají snížit dopady stavby na krajinu, například upravené rybí přechody, obtokové koryto nebo obnovu části území u Malého Března.

Varianty vycházejí z podkladů, které předalo státní Ředitelství vodních cest (ŘVC) ministerstvu životního prostředí v rámci oznámení záměru. Právě ministerstvu je teď možné ve zjišťovacím řízení adresovat připomínky.

Obě posuzované varianty počítají s plavební komorou o rozměrech 200 krát 24 metrů a plavební dráhou širokou 50 metrů. Rozdíly mezi variantami spočívají především v řešení prostupnosti pro migrující živočichy, rozsahu revitalizačních opatření a postupu stavby.

Dokumentace k záměru připouští zásah do cenných částí labské přírody a významně negativní vliv na některé oblasti Natura 2000. Dopady mají zmírnit kompenzační a revitalizační opatření.

„Zlepšení plavebních podmínek na Labi je navrženo s maximálním ohledem na přírodu. Věřím, že nynější proces podrobného posuzování vlivů na životní prostředí bude ukončen vydáním kladného stanoviska EIA. To by nám umožnilo zahájit další fázi přípravy a následné zahájení realizace stavby, které plánujeme na rok 2029,“ řekl šéf ŘVC Lubomír Fojtů.

„Jsem přesvědčen, že po zprovoznění plavební komory a jezu dojde k nárůstu objemu přepravy zboží, včetně těžkých a nadrozměrných nákladů po Labi, a výrazně se tak sníží zatížení v silniční dopravě,“ dodal Fojtů.

Pohyblivý jez a plavební komora má vyrůst na spodní hranici zástavby Děčína, pod přístavem v Loubí a železničním nádražím v Prostředním Žlebu. Labe by díky němu mělo být splavné až 345 dní v roce. Součástí stavby za šest až osm miliard korun má být také malá vodní elektrárna.