Článek
Takzvaný plavební stupeň Děčín je jednou ze staveb, které mají zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem až k hranici s Německem. Proti vybudování jezu u Děčína jsou ale dlouhodobě ekologické organizace.
„Podporujeme výstavbu plavebního stupně Děčín a usilujeme o to, aby byla co nejrychleji schválená Koncepce vodní dopravy na roky 2026 až 2035, která bude výstavbu děčínského jezu zahrnovat,“ řekl Pavel Fošumpaur, předseda Českého plavebního a vodocestného sdružení, které Plavební dny v Litoměřicích organizovalo.
Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody v předchozích letech se v úseku často nedalo proplout a podle zastánců stavby jezu to vedlo k přesunu většiny českých lodí na západoevropské řeky a kanály.
Ředitelství vodních cest (ŘVC) proto o stavbu plavebního stupně Děčín usiluje dlouhé roky. Zatím poslední pokus o vybudování jezu se výrazně posunul v letošním roce. ŘVC na jaře uzavřelo smlouvu na zpracování dokumentace k posouzení vlivů stavby na okolí (EIA). K zahájení procesu EIA má dojít zkraje nového roku, ukončení včetně mezinárodního posuzování je naplánováno na rok 2027.
Kompenzační opatření
Součástí plavebního stupně má být kromě jezu také plavební komora, malá vodní elektrárna, rybí přechody a na obou březích pozemní migrační koridory pro živočichy vázané na vodu. Jez má vyrůst na spodní hranici zástavby Děčína, pod přístavem v Loubí a železničním nádražím v Prostředním Žlebu.
Proti stavbě jezu jsou dlouhodobě ekologické organizace. V minulosti argumentovaly například tím, že samotný stupeň v Děčíně splavnosti nepomůže, pokud nebudou další opatření na řece v Německu.
„Problematický úsek pro plavbu má přes 340 kilometrů, jez z toho částečně řeší jen několik kilometrů. Jez nedokáže vyřešit ani to, že zejména v letních měsících bývá v posledních desetiletích pravidelně velký nedostatek vody,“ uvádí například sdružení Arnika.
Případné dopady na přírodu chtějí správci vodních cest eliminovat kompenzačními opatřeními. Na tom se shodli i na litoměřické konferenci. Účastnilo se ji 172 lidí z oblasti plavby a vodního hospodářství. Plavební dny se konají pravidelně jednou za dva roky a česká a slovenská strana se v pořádání střídají. Další ročník konference se tak uskuteční v roce 2027 na Slovensku.
