Článek
Práce na Dómském náměstí začaly letos v únoru. „Část cest je už nejen vytyčená, ale má dokončené povrchy, probíhají terénní úpravy a pod okny biskupské kurie i v biskupské zahradě se denně pohybuje těžká technika a čety stavebních dělníků,“ popsal vedoucí stavebního odboru Biskupství litoměřického Martin David.
Biskupství chce proměnu náměstí před katedrálou dokončit ještě letos, celý projekt včetně úprav biskupské zahrady příští rok. Náměstí doplní nové stromy, květiny a kašna. V zahradě přibydou další vodní prvky, lavičky, osvětlení a veřejné toalety. Prostor má sloužit také kulturním a společenským akcím.
„Nová kašna vznikne v centrální části Dómského náměstí u velkých lip a další bude v biskupské zahradě, kde bude zároveň obnovena kašna ve zdi, která tam dříve byla. Vodu do nich přivedeme podle někdejších osvědčených způsobů: budeme shromažďovat dešťovou vodu do zásobníků a v nich bude osazena současná technologie na přečerpávání,“ řekl koordinátor stavebních projektů Karel Hercík.
Celkové náklady na revitalizaci Dómského pahorku činí podle biskupství zhruba 55,2 milionu korun. Z evropské dotace z ITI Ústecko-chomutovské aglomerace má projekt získat téměř 42,3 milionu korun, zbývajících bezmála 12,9 milionu korun zaplatí biskupství. Prostor náměstí zůstává přístupný veřejnosti, průchod je zajištěn po jeho obvodu.
Mimořádný nález v Biskupské zahradě
Hrob třicetiletého muže, objevený při záchranném výzkumu v Biskupské zahradě
Revitalizaci Biskupské zahrady předcházel záchranný archeologický výzkum, v jehož průběhu se podařilo letos v létě učinit mimořádný nález. Archeologové odkryli hrob náležející do neolitické kultury s vypíchanou keramikou. Do hrobové jámy byl uložen dospělý muž ve věku přibližně 30 let.
Součástí hrobové výbavy byl soubor dvanácti keramických nádob, z nichž některé byly vloženy jedna do druhé, dále broušená kamenná sekerka, kostěný předmět tyčinkovitého tvaru a zvířecí kosti. Ve dvou keramických nádobách byly nalezeny také zlomky spálených kostí, které by mohly představovat pozůstatky žárových pohřbů.
„Nález je unikátním dokladem pohřebních zvyklostí mladší doby kamenné a jeho další odborné zpracování může přinést nové poznatky o pohřebních rituálech této doby,“ uvedli archeologové z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.
Další proměnou má projít katedrála svatého Štěpána. Rekonstrukce jejího interiéru se podle Nývlta zpozdila kvůli administrativním komplikacím spojeným s výběrem zhotovitele. Biskupství předpokládá, že práce začnou v řádu týdnů. Katedrála pak bude uzavřena na dva roky.
Růžovo-stříbrná katedrála
„V plánu je rehabilitace celého interiéru katedrály, hlavní lodi, kaplí a otevřených oratoří. Dnes má katedrála vzhled v podstatě venkovského kostela, který je vymalovaný běžnými prostředky, podobně jako obývací pokoj. Je to velká škoda, protože pod tím vším jsou ukryté nádherné původní omítky,“ popsal pro diecézní časopis Zdislava architekt Richard Cibik, autor projektové dokumentace.
„Chceme pozdější nánosy oškrabat a odhalit tyto hlazené ranně barokní povrchy. Rádi bychom obnovili i původní barevnost podle těchto nálezů z restaurátorských sond. Katedrála by tedy napříště měla změnit zásadně svůj výraz. Z té bílo-žluté se promění na růžovo-stříbrnou,“ vysvětlil architekt.
Litoměřická diecéze čeká na jmenování nového biskupa. Po odchodu Stanislava Přibyla do čela pražské arcidiecéze ji Přibyl dočasně spravuje jako apoštolský administrátor. Výběr jeho nástupce je v procesu, podrobnosti o kandidátech ale nejsou veřejné.
Dómský pahorek
Dómský pahorek v Litoměřicích
- od 10. století se tu nacházelo na zhruba 6 hektarech původní knížecí a přemyslovské hradiště, které zmizelo beze stopy. Kolem roku 1057 zde kníže Spytihněv II. založil kapitulu sv. Štěpána
- později byl na místě hradu vystavěn rybářský kostel sv. Jiří uváděný r. 1384 a zbořený roku 1876. Sousední část hradiště byla připojena k městu a osidlována jako Nové Město, jehož středem se stal kostel sv.Václava
- po vzniku biskupství v roce 1655 dal ve východní části návrší biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz základ k vybudování uzavřeného církevního areálu, rozkládajícího se na zhruba 3 hektarech, vymezeného hradební zdí se třemi branami
- hlavní severní brána (dosud zachovaná) z Dómské ulice pochází z roku 1662 a nese znak prvního biskupa Schleinitze s letopočtem 1662, západní branka v barokním stylu je menší, východní je v dnešní podobě z roku 1808
- v areálu se nachází katedrála sv. Štěpána, biskupská rezidence, kapitulní konzistoř (původně seminář z r. 1735 od Octavia Broggia), nové probošství z roku 1886 a na jihu kanovnické domky z let 1674 a 1717
