V bývalém vězení pro odpůrce komunismu na Příbramsku si připomínají Den za svobodu hned třikrát

Teď je na místě Památník Vojna náležící příbramskému hornickému muzeu. Po celé pondělí 17. listopadu se tady výstavami a komentovanými prohlídkami připomínají obě historické události spojené s tímto datem.

„Málo se ví, že v roce 1939 nacisté kromě škol v Praze nebo Brně zatýkali studenty také v Příbrami, kde tehdy byla báňská vysoká škola. Přitom zdejší studenti se neúčastnili žádné protinacistické demonstrace a při zatýkání vůbec netušili, proč je gestapo odváží,“ řekl Novinkám ředitel hornického muzea Josef Velfl. „Šestnáct zdejších studentů nacisté odvlekli do koncentračního tábora v Sachsenhausenu, školu zavřeli, její vybavení vyrabovali a odvezli do německých škol,“ popisoval události roku 1939 Velfl.

Studenti se, i díky intervenci prezidenta Emila Háchy, vrátili z koncentračního tábora všichni, hůř dopadli profesoři. Některé nacisté penzionovali, části nabídli spolupráci na vývoji známých střel V1 a V2 (čteno fau eins, fau zwei). „Dva z profesorů, než aby kolaborovali, spáchali sebevraždu,“ dodával Velfl. Několik profesorů bylo popraveno za protinacistický odboj a také za židovský původ. Vysokou školu už se po válce nepodařilo obnovit, byla přeložena do Ostravy.

Temná doba pokračovala na Příbramsku i po válce v komunistické éře. V lesích u Lešetic vznikl pracovní tábor nejprve pro německé zajatce. Z lágru se pak po komunistickém převratu stalo vězení. Mířili sem především političtí vězni, tedy odpůrci komunistů, ti, kdo neměli ten správný třídní původ nebo odmítali vstup do JZD, a také lidé odsouzení za zradu či kolaboraci s nacisty, ale i vrazi a další zločinci.

Koncem padesátých let tady byly skoro dva tisíce vězňů. Ti pracovali v uranových dolech nebo stavěli příbramské sídliště či kulturní dům. Po návratu z pracovní směny ještě museli pracovat na údržbě vězeňského areálu. Desítky lidí nepřežily tvrdé podmínky, ale přesná evidence chybí. V roce 1961 bylo vězení zrušeno a lágr převzala armáda, která tu zřídila nemocniční zařízení pro případ války.

Další část výstavby v Památníku Vojna se věnuje událostem listopadu 1989 na Příbramsku. „Popisuje den po dni, generální stávku, demonstrace,“ zmínil Josef Velfl. Lidé se shromáždili i před sídlem KSČ a symbolicky se k budově postavili zády. Do generální stávky se tady zapojilo kolem 10 tisíc lidí.