Ukrajincům bydlení zajistí, nám ne, zlobí se romská komunita, které na Mladoboleslavsku vyhořel dům

Náhradní bydlení se našlo zatím asi pro polovinu lidí postižených požárem. Objekt na okraji obce Boreč vyhořel v noci ze čtvrtka na pátek minulý týden. Místní stihli sotva popadnout děti a vyběhnout ven do mrazu. Sousední obec Skalsko poskytla místní tělocvičnu. V ní skončilo po odstěhování několika málo lidí 55 členů rozvětvené rodiny, včetně 37 dětí. Jeden muž byl velmi vážně popálený a je stále v nemocnici.

„Je to můj zeť, je pořád na přístrojích,“ řekla Novinkám Iveta Špiváková, která v komunitě funguje jako hlava rodiny. „Ani neví, co nám udělal, byl pod vlivem drog, bral marihuanu, nalil benzin do kamen,“ popisovala začátek celé události, která převrátila všem život naruby.

Od minulého týdne všichni čekají, co s nimi bude dál. Přitom se o ně bez ustání starají desítky dobrovolníků Českého červeného kříže, přijely i pracovnice mladoboleslavského sociálního odboru, lidé z vedení obce Boreč jsou tady takřka nepřetržitě. Po několika dnech vyjednávání se podařilo sehnat několik volných míst na bydlení.

„Není tak velký problém získat ubytování pro jednu rodinu nebo jen pro maminky s dětmi, ale komplikace je v tom, že komunita je zvyklá žít spolu pohromadě a nechtějí být rozděleni. Ale získat ubytování pro 55 lidí najednou, aby mohli být v tomto počtu trvale pohromadě, je téměř nemožné,“ upozornila hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).

Do hledání náhradního bydlení se zapojují desítky lidí, ale některým členům komunity se moc pryč nechce. „Jsou to různé azylové domy, byty a další zařízení v Mladé Boleslavi, Mělníku, Děčíně nebo ve Vlašimi,“ dodala Pecková. V tělocvičně by měla dál zůstat asi polovina lidí. „Jedná se o dvě rodiny, jedna má asi 12 nebo 13 členů, druhá 15 členů, jsou to lidé, kteří nechtějí být rozdělení,“ upozornila Pecková.

O nutnosti rozdělit komunitu přesvědčují sociální pracovnice. „Nechceme do žádného azyláku, kde nás budou hlídat, nejsme žádní vězni,“ říkala Iveta Špiváková rozzlobeně. Sama se pokoušela telefonovat na různá místa. „Prý volala i Babišovi,“ podotkla jedna z přihlížejících. Iveta Špiváková se po jednom takovém telefonátu rozčílila. „Ukrajincům dali hned bydlení, my snad nejsme taky lidi?“ čílila se, až ji musel uklidňovat přítomný zdravotník.

Mezitím si jedna z rodin balila věci do krabic a pytlů. „Jedeme někam do Mělníka,“ říkal muž, jehož s manželkou a dvěma dětmi naložili a odvezli dobrovolní hasiči.

Hejtmanka připustila, že zásah a pomoc komunitě není úplně běžný. „Pokud někdo vyhoří, tak se předpokládá, že jsme pojištěni, máme nějaké finance, nějaké příbuzné, kam se můžeme odstěhovat. Tady to je komunita, která žádné takové zázemí nemá, proto se snažíme i obcím, které se o ně nyní starají, i finančně pomoci,“ dodávala hejtmanka.

Obce, Český červený kříž a další dobrovolníci a úřady zajišťují ošacení i jídlo, pomáhají s vyřízením nových dokladů či sociálních dávek. Rodiny přitom přišly o veškeré vybavení. „V dubnu se mi mají narodit dvojčata, zůstala tam celá výbavička, postýlka, úplně všechno,“ potvrdila Novinkám Denisa Bílá, která ve středu odjela mezi prvními.

Při hledání náhradního ubytování se musí zohlednit ještě další okolnosti. „Některé děti jsou školou povinné, někdo z dospělých pracuje, tak není vhodné je odtud úplně vytrhnout a odvézt daleko od pracoviště,“ vysvětlila hejtmanka Pecková.

V tělocvičně by měla zbývající část komunity být maximálně několik dní. „Není to úplně ideální, nedá se to moc dobře v těchto mrazech vytápět,“ mínil starosta obce Boreč Jiří Klučina (nez.). Podle něj je nyní důležité se s lidmi bavit a připravit je v klidu na odjezd.