Hlavní obsah

Slánská porodnice dá dětem bez biologické rodiny kufřík se vzpomínkami na první okamžiky

Středočeský kraj

Párkrát do roka dorazí takřka do každé porodnice žena, porodí, oznámí, že dítě nechce, a odejde pryč. Novorozeně pak putuje do náhradní péče. Aby nebylo ochuzené o záznamy z prvních okamžiků a dnů života, dostává kufřík, kam sestřičky vše zapisují, jak bývá obvyklé u chtěných dětí v biologických rodinách. Od těchto dní dostanou kufřík i děti ve Slaném, kde se do projektu začlenila místní nemocnice.

Porodnice ve Slaném se přidala k těm, které dávají novorozencům bez vlastní rodiny kufřík s dárky a knihou pro zapisování vstupu do životaVideo: Radek Plavecký, Novinky

Článek

Projekt Život v kufříku je určený pro děti, jichž se matky zřeknou. Za dobu existence, tedy deset let, už je takto vybavených 2900 novorozeňat. „Do projektu už je zapojených více než osmdesát porodnic po celé republice. Chceme, aby děti jednou měly možnost najít alespoň některé odpovědi na otázky, jak jejich život začal,“ představila projekt ve slánské nemocnici výkonná ředitelka Nadačního fondu La Vida Loca Karolína Kapitánová.

Konkrétně ve Slaném se podle primáře novorozeneckého oddělení Juraje Ružka narodily vloni dvě děti a letos už také jedno, které tady zůstalo bez matky. Zdravotníci pak hned kontaktují sociální pracovníky, kteří začnou řešit náhradní péči. „Je dobře, že můžeme dát dítěti nejen zdravotnickou dokumentaci, ale něco navíc, co má větší lidský rozměr,“ řekl primář Ružek.

Sestřičky mohou dítě vyfotit a vkládat mu do přiloženého alba snímky z prvních dní, mohou zapisovat, kdo dítě choval a konejšil, zda bylo plačtivé nebo klidné, jak od prvních dní pilo nebo spalo. „Určitě budeme všechno zapisovat a pak adoptivním rodičům všechno rádi předáme. Bývám s nimi v kontaktu i později, třeba se snažíme zajistit pediatra,“ popisovala situace vrchní sestra Ivana Friebertová Skalková.

„Pro zdravotníky je péče o takové miminko velmi citlivá, takto můžeme zachytit něco, co by se jinak velmi rychle ztratilo,“ dodával primář Ružek.

V kufříku je například lahvička nebo dudlíky, upletené nebo uháčkované oblečky a hračky, zmíněné fotoalbum a také kniha s názvem Moje cesta začíná, kam se vše zapisuje. „Narozdíl od běžných knih, kde jsou předtištěné kolonky o mamince, tatínkovi a další rodině, tak tady jsou nadpisy Moji blízcí, je to přizpůsobené, aby to nikoho nezraňovalo,“ upozornila koordinátorka projektu Pavla Pinkasová.

Děti z porodnice obvykle míří k přechodným pěstounům. „Snažíme se co nejrychleji najít náhradní rodinu, někdy to bývají příbuzní, někdy jde dítě do adopce,“ popisovala další putování dětí slánská sociální pracovnice Taťána Vlčková. Letošní novorozenec nebyl matkou odložený, ale naopak jej sociální pracovníci matce odebrali kvůli její neschopnosti se o dítě řádně postarat. Z péče takto zdejší úřady odeberou kolem 40 až 50 dětí, ale většina z nich už je starších.

Dítě putující k adoptivním rodičům se nejpozději do nástupu do školy musí dozvědět, že není v biologické rodině. „Právě tenhle kufřík s knihou, kde mohou být třeba i první otisky ručičky nebo nožky a zápisy, kdo miminko v porodnici choval, snad dokáže usnadnit ten proces, zaplní se mezírka, dítě uvidí, že o něj od první chvíle někdo pečoval. Všechno by mělo pomoci se s celou situací srovnat,“ mínila Kapitánová.

Výběr článků

Načítám