Města řeší redukci holubů. Mladá Boleslav má nový holubník na střeše parkovacího domu

Samostatně stojící holubník na střeše parkovacího domu v Mladé Boleslavi je v rámci republiky ojedinělý. Města zatím pro hnízdění holubů využívala spíše vestavby do půdních prostor budov. Zde se však radnice rozhodla nainstalovat samostatný oplechovaný domek.

„V těchto dnech se budou dokončovat některé práce spočívající například v instalaci pítek, hnízd nebo systému krmení. Teprve následně lze očekávat postupné obydlování holubníku a snižování počtu ptáků,“ uvedl mluvčí mladoboleslavské radnice Pavel Šubrt. Správci holubníku budou po zahnízdění sbírat snesená vejce, aby se populace opeřenců redukovala.

Nový holubník za 600 tisíc korun, který na střechu parkovacího domu poblíž fotbalového stadionu nainstalovali technici pomocí jeřábu, by se časem měl stát domovem pro hejno čítající asi sto padesát holubů, které se pohybuje převážně v oblasti sousedního sídliště a obchodů.

Podle dřívějších informací města, které si nechalo udělat průzkum pomocí dronu, se v Mladé Boleslavi vyskytuje více než tisíc holubů. Nejpočetnější hejno, čítající zhruba 250 ptáků, je ve starší části města kolem gymnázií a výstaviště. Kolem dvou stovek holubů se pohybuje v oblasti starého města, kde se shlukují kolem hradu, a zhruba stejný počet ptáků se hemží v oblasti autobusového nádraží.

Sokolníci již dříve zkoušeli vypouštět na holuby v areálu mladoboleslavské nemocnice dravce. „Městské populace holubů jsou pro lidi významným zdrojem různých alergenů a mohou se podílet na přenosu některých onemocnění, která jsou přenosná ze zvířat na člověka. V tělech holubů byl například detekován původce salmonelózy, ornitózy, toxoplazmózy nebo kampylobakteriozy,“ vysvětlila před časem hygienička Klaudiánovy nemocnice Ludmila Chalašová.

Nebezpečím pro alergiky a lidi s oslabenou imunitou je klíšťák holubí. Tento velký roztoč se ukrývá v trámech krovů či puklinách zdiva, kde snadno unikne i běžným dezinsekčním zásahům. Často se vyskytuje na místech, kde se ptáci zdržují, tedy na parapetech oken a na okrajích střech.

Problém přemnožených holubů, kteří poškozují fasády budov a mohou šířit i některé choroby, řeší v poslední době také město Nymburk. To před pár týdny zveřejnilo informaci, že bude holuby od příštího roku odchytávat a likvidovat. Proti tomu se ale ohradili někteří lidé a ochránci zvířat. Vznikla dokonce petice, která likvidaci holubů odmítala.

Vedení města kvůli těmto nesouhlasným reakcím odložilo podpis smlouvy s firmou, která měla odchyt a likvidaci zajistit. „Příští týden budeme mít schůzku, kde nám mají být představeny veškeré metody na snižování počtu holubů,“ uvedl podle ČTK starosta Nymburka Tomáš Mach (Nymburk s klidem).

Holubníky chtěli prosadit i ochránci přírody v Praze. „Je zcela nesmyslné vynakládat prostředky na hubení holubů, ať už je to odstřel, odlov pronajatými dravci či odchyt do klecí,“ vyjádřil se Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Městské holubníky, k nimž se přilákají holubi na kvalitní potravu a bezpečná místa k hnízdění, podle něj efektivněji regulují populaci odebíráním vajíček.

„V tomto konceptu momentálně vidíme největší potenciál, jak se lidsky postavit k odpovědnosti za druh zvířete, který lidé ochočili, přetvořili a pak jej nechali svému osudu,“ řekla Kateřina Landová z Pražské zvířecí záchranky.