Článek
„Člověk už má trochu hroší kůži. Když vyleze, studený vítr odebírá energii. To není moc příjemné. Je potřeba se proběhnout a zahřát, ale už vysvitlo slunce, a to je u toho otužování to nejlepší,“ líčil Jiří Škvrna, sotva vylezl z řeky.
Tradiční štědrodenní koupání v Jizeře na okraji Mladé Boleslavi se koná už od roku 2006. „Počátky byly takové spontánní, ne moc organizované, ale držíme to. Před dvěma lety byla velká voda a i tak jsme tam vlezli,“ vzpomínal jeden z organizátorů z místního otužileckého klubu Škvrna.
Otužilci v Jizeře pod mladoboleslavským jezem
Mezitím z vody vylézali další a další prokřehlí účastníci. „Je to očistné, drkotám zuby, ale za chvíli to bude úžasné vnitřní teplo,“ těšil se jeden z otužilců Honza.
Na břehu Jizery se sešly spousty lidí, většinou šlo o rodiny a fanoušky otužilců. Přišli je podpořit, podržet jim teplé oblečení či ručník. „Člověk to cítí na těle, je to kvůli psychice a pocit je z toho dobrý,“ liboval si po desetiminutovém pobytu ve vodě Škvrna.
