Článek
Platí tak usnesení z března letošního roku, a to počítá s tím, že nájem bude od října komerční, tedy zhruba tři miliony ročně. Stávající je o více než dva miliony nižší. „To je likvidační. Nedá se provozovat nekomerční činnost a přitom platit komerční nájemné,“ řekl Novinkám Roman Jurečko, předseda Nadačního fondu Plzeň sobě, který za muzeem stojí. Co dál? „Nevím, poradím se s právníkem,“ dodal.
Možný budoucí scénář, pokud nadace na příslušné zvýšení nájmu nepřistoupí, nastínil zastupitelům právní zástupce radnice Prokop Beneš: „Budeme trvat na vyklizení prostoru.“
Veřejný zájem?
Do rekonstrukce haly v industriálním areálu bývalého dopraváckého depa vložila nadace podle Jurečky přes deset milionů korun: „S vědomím, že budeme mít smlouvu na dvacet let.“ Nadace dostala objekt do bezúplatné výpůjčky v roce 2016, tedy v době, kdy byla v Plzni u moci ODS. A Jurečko je považován za její vlivnou osobnost.

Od roku 2022 městu vládne koalice v čele s ANO, v níž ODS nefiguruje. Výpůjčka se napřed změnila v nájemné určené pro neziskové organizace a letos v březnu zastupitelé rozhodli, že kvůli údajnému porušení nájemní smlouvy bude město požadovat zmíněný komerční nájem.
Beneš poukázal na fakt, že vstupné nevybírala nadace, s níž mělo město smlouvu, ale společnost Depo Moto Art, v níž je Jurečko jednatelem. Podle Jurečky pro nadaci jen zajišťuje servisní služby: „Nemyslím, že bychom pochybili.“
Nadace prý nedodala faktury, které by prokázaly, kolik do rekonstrukce haly nadace vložila. „Mohlo dojít i ke znehodnocení objektu,“ poukázal Beneš. Jurečko oponoval: „Řada prací se dělala svépomocí, objekt byl řádně zkolaudovaný.“
Primátor Roman Zarzycký (ANO) se opakovaně ptal, v čem spočívá nadací deklarovaný veřejný zájem. Zareagovala opoziční zastupitelka Veronika Jilichová Nová (ODS): „Já ho tam vidím úplně jednoznačně – je to ojedinělá sbírka, jedno z míst, které je v Plzni hezké.“
Pochvala z Národního
Chloubou muzea jsou dvě zapůjčené unikátní sbírky – Pragovek Emila Příhody a motocyklů Petra Hošťálka. Nejlepší kousky z ucelené Příhodovy kolekce odkoupilo loni Národní technické muzeum, ale přinejmenším některé by se mohly na západ Čech zase vrátit, tedy pokud Depo Moto Art přežije.
„Ze sbírky rodiny Příhodů jsme koupili patnáct aut, z toho asi deset z Plzně,“ sdělil Arnošt Nezmeškal, ředitel muzea dopravy Národního technického muzea. Dvě odkoupené pragovky v Plzni zůstaly. „A naprostá většina z těch zbývajících se tam může vrátit, až v lednu skončí výstava u nás. Jsme ochotni tamnímu muzeu zapůjčit i jiné vozy,“ uvedl Nezmeškal.
Expozice má podle něj vysokou úroveň. „Proto se jim také podařilo přesvědčit rodinu Příhodů, aby jim zapůjčila svá nejkrásnější auta. A všichni odborníci se shodli na tom, že pan Příhoda svoji sbírku nikdy takto hezky vystavenou neměl,“ poznamenal Nezmeškal. „Zřídit v Plzni, která byla centrem našeho průmyslu, slušné muzeum historických vozidel, byl výborný nápad. Byla by škoda, kdyby zaniklo,“ uzavřel Nezmeškal.
