Článek
„Máme tady simulace různých dopravních nehod,“ přiblížil hlavní náplň programu třídenní akce Ondřej Werich z Generálního ředitelství HZS ČR.
A situace to nebyly pro hasiče nikterak jednoduché, organizátoři se scénáře snažili připravit záměrně co nejkomplikovanější. „Tím hasiče připravujeme na ty nejtěžší varianty dopravních nehod, které je mohou potkat,“ vysvětloval Werich.
Na jednom místě areálu, kde to vypadalo jako na dálnici, se třeba stala hromadná nehoda, auta byla na střeše a k figuríně na místě řidiče se záchranným složkám těžce dostávalo přes svodidla, která přístup blokovala.
K rozstřihání sloupků používala jednotka obří kleště.
Vedle musela jiná skupina vytáhnout figurantku pátými dveřmi, tedy přes zavazadlový prostor, protože jinudy to nešlo, a na dalším stanovišti se zase zachraňovala řidička z těžce nabourané dodávky jako po střetu s kamionem.
„Jsou tady určitá specifika, která si běžně nemohou kolegové vyzkoušet ve stanicích, například deformace auta. Při cvičení na vrakovištích bývají většinou osobní auta, tady máme možnost vyzkoušet si i vícemístné automobily,“ vysvětlil instruktor Petr Moleš ze stanice Vyškov výhody zdejšího tréninku.
„Pokud k zaklíněné osobě nejde vlézt nějakým otvorem, tak si ten prostor musíme vytvořit. Používáme hydraulické vyprošťovací zařízení, například rozpěrný válec, pak dochází ke stříhání sloupků, záleží na situaci, jak je potřeba,“ popsal Moleš, co si zkoušeli.
Zácvik nováčka
„Vždycky když přijde k hasičům nováček, který začíná, tak ho dáme do toho auta jako figuranta. To aby věděl, co pro něj vevnitř může být nepříjemné, aby si posléze, až bude pracovat z té druhé strany, uvědomil ty všechny věci, tedy bouchání s nástroji, otřesy, padání skla, a tomu, co se mu nelíbilo, se pak při práci vyhnul,“ prozradil taktiku výcviku nováčků Moleš.
Vozidla na výcvik poskytla mimo jiné Policie ČR.
Nasoukat se na místo řidiče do napůl „sešrotovaného“ vozu si jako figurantka zkusila i redaktorka Novinek a jeden z týmů ji pak musel vyprostit. Zadání pro ni znělo: spolupracující pacient, necitlivost v nohou, bolavá záda. Celá akce zabrala zhruba dvacet minut, na sestřih se můžete podívat ve videu.
Hasiči se zaklíněné osobě, pokud je při vědomí, snaží při zásahu po celou dobu popisovat postup jejich práce, aby pacient věděl, co se kolem něj děje a hlasité zvuky ho tak ještě více nestresovaly.
„Teď se nebojte, budeme rozbíjet sklo, tak uslyšíte hluk,“ říkal například hasič-zdravotník z Hlučína redaktorce Novinek během práce.
Podobně jako při reálném zásahu určoval postup práce velitel zásahu a řídil si své družstvo složené z hasičů z různých krajů tak, aby si mohli navzájem předávat zkušenosti z praxe.
„Tady na tréninku jim do toho my jako instruktoři trochu skáčeme a bavíme se o různých postupech a možnostech. Čím víc možností kluci znají - protože těch technických postupů je spousta -, tím víc jich potom při reálné dopravní nehodě mohou uplatnit,“ věří Moleš, mimo jiné absolutní vítěz světových her Ultimate Firefighter v Los Angeles z roku 2017.
Hasiči vytahují na desce redaktorku z dodávky.
Nehod elektroaut bude přibývat
Do tréninkové akce se ve Zbirohu zapojilo na devadesát profesionálních hasičů z celé republiky, které měla na starost zhruba třicítka instruktorů. Výcviku se zúčastnili také příslušníci podniků jako Škoda Auto, AERO Vodochody či Správy železnic, připojil se i armádní sbor nebo požárníci z ruzyňského letiště. Na podzim čeká podobný výcvik dobrovolné hasiče.
„Není to tu ale jen o nehodách, je to i o elektromobilitě, která je na vzestupu, a hasiči se i na tuto problematiku musejí připravovat,“ doplnil Werich další zaměření cvičení. Ve statistikách nehod zatím tvoří elektrifikovaná vozidla podle hasičů pouze jednotky výjezdů.
Za pomocí speciálního zařízení Coldcut Cobra se hasiči prořezávají skrze karoserii auta k elektrobaterii.
„Předpoklad je ale takový, že tato vozidla stárnou, začnou se objevovat závady - stářím, neodbornými zásahy do baterie - a je pravděpodobné, že těch zásahů bude přibývat,“ myslí si velitel stanice Liberec Jan Pluhař, který ve Zbirohu školil hašení kompletně elektrického stroje pomocí systému studeného řezání nazývaný také CCS COBRA.
„Což je založeno na principu vodního paprsku za vysokého tlaku, kterým prořízneme jakýkoliv materiál, dostaneme se až do baterie, která je ve vozidle a následně tu baterii chladíme vodou,“ popsal postup. Někteří jeho kolegové si zde „cobru“ vyzkoušeli vůbec poprvé, jiní s ní už dlouho nepracovali.
Pro elektroauta jsou speciálně vyvinuté rovněž malé pojezdové vozíky. Ty musí unést vyšší hmotnost, protože řada elektrických vozů už přesahuje váhu těch konvenčních. Vozíky mají navíc odolná kolečka a zvládnou lehce přejet i přes překážky, jako jsou například příčné prahy.
„Kdybychom potřebovali nepojízdné elektroauto dostat třeba z podzemních garáží, tak si povoláme právě tyto vozíky, nasadíme je na auto a jsme schopní ho vyvézt do bezpečné karanténní zóny,“ přibližuje Werich jejich použití.
Hasiči si na cvičení zkoušeli správné nasazení vozíků a manipulaci s nimi, k dispozici by podle Wericha měly být už v každém kraji.
