Článek
„Trier s chirurgickou přesností odhaluje, jak se z dobra stává nástroj moci a jak snadno lze morálku přizpůsobit vlastnímu prospěchu,“ uvedla dramaturgyně plzeňské činohry Marie Špalová.
Žena na útěku se ukryje v odlehlém horském městečku. Ochota místních jí pomoci se však postupně mění v řetězec podmínek a požadavků, z původní vstřícnosti se stane tvrdá zkouška charakterů. A když gangsteři nabídnou za vydání Grace odměnu, stane se z dívky výhodný obchodní artikl. „Sledujeme, jak se pomoc nenápadně přelije ve vydírání, ponížení a násilí,“ konstatovala Špalová.
Představení režíruje Natália Deáková: „Zajímá mě, zda je člověk skutečně schopen dobrého činu i ve chvíli, kdy mu z toho neplyne žádný prospěch. Dogville je experiment – sledujeme, jak se z drobných ústupků a racionálních zdůvodnění rodí systém, který už nikdo nezpochybní. Jde o mechanismus, který může vzniknout kdekoli.“
Film se odehrává ve třicátých letech, tvůrci inscenace děj vizuálně posunuli do současnosti. Kostýmy jsou podle výtvarnice Jany Smetanové „smutným mixem“ dnešní doby s prvky devadesátých let, scénu navrhl Matěj Sýkora.
Film Dogville s Nicole Kidman v hlavní roli měl premiéru v roce 2003, o divadelní adaptaci se postaral dánský dramatik Christian Lollike.
Americké kulisy, univerzální děj
