Článek
Arkády tvoří dvě podlouhlé, přes sedmdesát metrů dlouhé stavby na jižní straně hřbitova při Rokycanské ulici. Jsou staré přes sto let a čas se na nich už viditelně podepsal. „Ještě letos má začít obnova západní arkády, která bude stát přibližně čtyřicet milionů korun,“ řekla Novinkám ředitelka Správy hřbitovů a krematoria města Plzně Kateřina Šneberková. „Do příštích Dušiček hotovo určitě nebude, práce mají trvat osmnáct měsíců. A ve hře je spousta faktorů - od počasí po nečekané komplikace, které se mohou objevit během stavby.“
Projekt se připravoval dva a půl roku, své stanovisko k němu dávali i památkáři, odborné práce provedou restaurátoři. „Počítá se s komplexní rekonstrukcí. Tedy s výjimkou krypt, kde jsou uloženy ostatky zesnulých, tam se vstupovat nebude. A nebudou se renovovat ani náhrobky, protože ty jsou v majetku jednotlivých nájemců,“ podotkla Šneberková.
Na druhou, východněji položenou arkádu má podle ředitelky dojít v horizontu dvou tří let.
Pro honoraci
Arkády se stavěly spolu s hřbitovem a tamní kaplí svatého Václava na přelomu devatenáctého a dvacátého století. „Jsou v historizujícím stylu, převažuje neorenesance, užité jsou ale i další stavební styly,“ sdělil plzeňský historik architektury Petr Domanický. „Byly inspirované pražským Slavínem, měly zde být hroby význačných osobností a významných rodiny, což se také naplnilo,“ vysvětlil Domanický.
Arkády už rekonstrukci nutně potřebují.
Hroby pod arkádovou klenbou přecházejí z generace na generaci. „Občas se ale přeci jenom nějaké hrobové místo uvolní, protože ho daná rodina již držet nechce,“ doplnila Šneberková.
Na řadě je kolumbárium
Celkové obnovy by se mělo dočkat i podkovovitě zaoblené, dvoupodlažní kolumbárium z třicátých let minulého století. „Nyní se připravuje projekt na jeho komplexní rekonstrukci. Jak to bude vypadat časově a finančně, zatím nevím. Určitě to budou desítky milionů - jde o poměrně velkou a složitou budovu, kvůli tepelným mostům do ní zatéká, dochází k uvolňování zdiva,“ uvedla Šneberková.
Elegance s pihami na kráse - plzeňské kolumbárium
Stavbu navrhl Otakar Gschwind. „Jedná se o jednu z nejzajímavějších realizací předválečné éry v Plzni i celém regionu,“ upozornil Domanický. „Je to skvělá stavba, elegantní a přitom jednoduchá, podle mne nádherná. To, jak si autor poradil s náročným úkolem umístit stovky výklenků tak, aby to nevypadalo fádně, ale naopak zajímavě, je až geniální,“ konstatoval Domanický a dodal: „Tento objekt má navíc nesmírně cennou vazbu na historickou budovu starého krematoria od významného plzeňského architekta Hanuše Zápala.“
Největší plzeňskou „hřbitovní“ investicí posledních let byla modernizace nového krematoria - tři moderní plynové pece od italské společnosti GEM-Matthews vyšly v roce 2021 město na devatenáct milionů. Staré nestíhaly, každá z nových zvládne minimálně šestnáct kremací za den.
