Článek
Záchrana zhruba dvě stě padesát let starého díla od významného plzeňského sochaře Karla Legáta vyšla na 177 tisíc korun, složilo se na ni hejtmanství a město. Staronovou podobu soše vtiskl restaurátor Petr Círl. „Z Mikuláše zbývalo jen torzo, neměl hlavu, paže. Ty chyběly i andělíčkovi, který navíc přišel o obličej i o atribut – knihu s třemi jablky. Poškozené byly také další části,“ řekl Novinkám Círl.
Hlava světce zmizela neznámo kdy a neznámo kam, naštěstí ji zachytila historická poválečná fotografie z roku 1947. „Z té jsem vycházel,“ uvedl Círl. Sochy svatého Mikuláše nejsou zrovna běžné. „Tohohle světce jsem dělal poprvé. Náš živitel je svatý Jan Nepomucký, každý rok dáváme do pořádku minimálně jednoho,“ poznamenal restaurátor.
Nový jako starý
Nad záchranou pískovcové sochy strávil desítky hodin. „Nejobtížnější nebylo samotné restaurování, problém byl sochu odvézt a zase ji vrátit na místo. I když není velká, tak přeci jen váží nějakých tři sta kilo a autem vybaveným jeřábovou rukou se k ní přitom nedostanete,“ upozornil Círl.
„Takže jsme nad ní museli nainstalovat mobilní portálový jeřáb, po sejmutí ji uložit na paletový vozík a vytlačit do kopce k nedalekému Mikulášskému hřbitovu, kde jsme ji teprve mohli naložit a odvézt,“ připomněl Círl.
Patina nově vyrobených prvků musí být k nerozeznání od původních, na které už pár set let působí nejen vandalové, ale i povětrnostní vlivy. „Důležité je vytvořit příslušnou zvrásněnou strukturu materiálu, nesmí působit nově, dokonale. Pak se kámen probarvuje, já používám světlostálé pigmenty, štětcem to různě dobarvujete a nakonec zafixujete akrylátovou pryskyřicí,“ vysvětlil Círl.
Svatý Mikuláš doplnil další barokní sochy svaté Anny a svatého Josefa, které se sem vrátily po restaurování před dvěma lety.
Trable s lavicemi
Samostatnou kapitolou je vlastní kostelík U Ježíška, drobná barokní stavba s klasicistní přístavbou schovaná za moderními bytovými domy. „Kostel patří městu, ale nově jej provozuje plzeňské biskupství,“ sdělil Václav Cinádr (STAN), místostarosta čtvrti Slovany, v níž se památka nachází.
„Bude potřebovat rekonstrukci,“ konstatoval Cinádr. „Je tam problém s vysokou hladinou spodní vody, musí se vyřešit topení, oprava varhan. Potíže nastanou při renovaci vnitřního vybavení, protože má řadu majitelů. Třeba lavice jsou prakticky neopravitelné, patří vnukům a pravnukům původních vlastníků, kteří někdy ani neví, že je to jejich, někteří navíc žijí v zahraničí,“ upozornil Cinádr.
V kostelíku se konají menší kulturní akce, koncerty, výstavy. Okolí chce obvod upravit. „Udělat tam takové malé náměstíčko, sjednotit povrchy, otevřít branku na Mikulášský hřbitov, přidat lavičku,“ uzavřel Cinádr.
