Zámek na Plzeňsku vstává díky partě nadšenců z popela

„Víme, jak obtížně se shánějí finance, jakou rychlostí pokračují práce. Takže je jasné, že to je pro naše děti a děti našich dětí. Prostě hezký koníček na celý život,“ řekl Novinkám Jiří Šus, předseda klubu, který spadá pod Český svaz ochránců památek.

Mimochodem, když se před těmi skoro třiceti lety rozhodovalo, jakou památku v regionu zachránit, byl ve hře kromě Čečovic i zpustlý klášter v Pivoni. „Naštěstí to vyhrály Čečovice, máme to sem z Plzně přeci jen o něco blíž,“ podotkla Miroslava Šusová, Jiřího matka a místopředsedkyně klubu.

Někde už září nové omítky, jinde se ještě válejí ohořelé trámy. Elektřina funguje, voda i kanalizace chybí. „Co jsme řešili jako úplně první? Aby se stáhnul už vydaný demoliční výměr,“ odpověděl Šus. „Před dvaceti lety se zámek podařilo kompletně zastřešit a už je i více méně staticky zajištěný. Před dvěma lety skončila rekonstrukce reprezentativního sálu,“ zrekapituloval Šus.

Harmonogram dalších prací? „Máme akorát tak napsáno, co uděláme příští rok. To obnovíme štukové zrcadlo v chodbě mezi dvěma místnostmi, které doděláme letos. Chceme, aby byla využitelná jedna část zámku a daly se tam pořádat kulturní akce nebo třeba svatby,“ reagoval Šus.

Opravy ročně spolknou několik set tisíc korun, dotacemi přispívá Plzeňský kraj i stát. „Pětina nákladů jde za námi a snažíme se na ně vydělat akcemi, které tady pořádáme,“ vysvětlil Šus. O tomto víkendu – od 21. do 23. září – to bude už osmnáctý ročník tradičního letního festivalu, dorazí třeba Ivan Hlas nebo orchestr Swing Melody.

Letošní výtěžek půjde na pokračující obnovu druhé místnosti východního křídla. „Letos jsme zažádali kraj o dotaci na dřevěnou podlahu, přičemž naše povinná spoluúčast činí čtyřicet tisíc korun,“ upřesnila Šusová.

Občas pomůže ze svého rozpočtu i obec. „Je ostuda, kam to nechali předchozí majitelé dojít, a je dobře, že se této památky někdo ujal a zachránil ji,“ podotkl František Kácha (Sdružení pro obec Čečovice), starosta vesnice s necelou stovkou obyvatel. „Navíc k nám díky kulturním akcím přijedou umělci, kteří by jinak v tak malé obci určitě nikdy nevystupovali,“ dodal.

Miroslava Šusová podotkla: „Pro mne je nejdůležitější, že zámek žije. Všechno ostatní je podružné.“ A kdyby přijel princ na bílém koni nebo Němec v mercedesu a chtěl zámek koupit? „Není na prodej,“ zdůraznil Jiří Šus. „Dali jsme do toho srdce a něčeho takového se člověk prostě nevzdává,“ uzavřel.

Na místě dnešní barokní památky kdysi stávala gotická tvrz. Mezi majitele panství patřili Rožmberkové, Trauttsmanndorfové, ale také „jezeďáci“. Po válce sloužil zkonfiskovaný areál mimo jiné jako ubytovna pro zemědělské brigádníky.