Plzeň chce zachránit lochotínský pavilonek. Empírovou památku má provozovat divadlo

Zatím nejviditelnější změna: zmizela památkáři proklínaná novodobá terasa, která lemovala průčelí skoro dvě stě let staré empírové stavby. „Vůbec nereagovala na okolní terén, tvořila spíše bariéru než přirozený nástupní prostor do budovy,“ řekl Novinkám Karel Zoch, vedoucí památkového odboru plzeňského magistrátu.

Terasa tady má opět vyrůst, ale podstatně jiná. „Určitě už nebude obnovena v té hrůzostrašné podobě, kterou měla doposud,“ podotkl Zoch. Podle architekta Jiřího Opla, který připravuje studii na rekonstrukci objektu, by nová terasa měla lépe navazovat na okolní terén. „Pravděpodobně bude nižší, řeší se její bezbariérovost,“ uvedl Opl.

Zatímco proměna terasy spadá do již zahájené revitalizace přilehlé části lochotínského parku, o rekonstrukci omšelého pavilonku zatím rozhodnuto není. „Stavba sice není v havarijním stavu, ale je velmi zanedbaná. Je nejvyšší čas ji začít opravovat,“ upozornil Zoch.

Zatím běží technické, restaurátorské i mykologické průzkumy. „V zázemí budovy je jedna prasklina, která by šla staticky zajistit. Dělaly se sondy, aby se zjistila hloubka založení objektu - ty nyní vyhodnocuje statik. Také se vybírá technik, který by udělal základní sanaci spodní stavby pavilonku,“ upřesnil Opl.

Cena za celkovou rekonstrukci by se podle loňského odhadu měla pohybovat kolem 34 milionů korun, kdy bude hotovo, zatím není jasné. „Příští rok rozhodně ne, snad v roce 2027, tedy pokud budou v rozpočtu potřebné prostředky,“ sdělila plzeňská radní Eliška Bartáková (ANO).

Stavba z roku 1833 byla součástí lochotínských lázní - v pavilonku se mimo jiné počítalo s vanovými koupelemi. „Kvalitní empirová stavba, poslední pozůstatek bývalých lochotínských lázní,“ tak budovu hodnotí památkový katalog.

Lázeňský projekt prosazovaný tehdejším královským purkmistrem Martinem Kopeckým sice příliš neprosperoval, o to víc ale pohlednému areálu obklopenému rozsáhlým parkem slušel společenský život.

Tak tomu bylo i po poslední rekonstrukci na konci osmdesátých let, od druhé poloviny devadesátek se tady střídala různá církevní společenství. Loni v únoru muselo město objekt kvůli špatnému technickému stavu uzavřít.

„Po rekonstrukci a příslušných úpravách - kupříkladu se určitě musí opravit podlaha - bude opět sloužit kultuře,“ ujistila Bartáková. „Pavilonek bude mít pod sebou pravděpodobně Divadlo J. K. Tyla, to bude garantem, ale počítáme s jeho víceúčelovým využitím. Své programy si tam bude moci pořádat i první plzeňský obvod nebo neziskový sektor,“ zrekapitulovala Bartáková.

V plánu jsou třeba menší divadelní představení, koncerty písničkářů, krátkodobé výstavy, přednášky, besedy. S kavárnou ani ničím podobným se nepočítá, pouze se zázemím pro jednorázové občerstvení během tamních akcí.