Nové srdce Borů. Plzeň vypíše soutěž na proměnu náměstí Míru

Radnice soutěž vypíše do konce roku, o vítězném návrhu by měla odborná porota rozhodnout v dubnu příštího roku. Výsledky opět poputují do zastupitelstva, radnice by pak pravděpodobně uzavřela s vítězem smlouvu na vypracování projektové dokumentace.

Dvouhektarové náměstí je největší na Borech a má spíše charakter parku. Z jedné strany jej lemuje rušná Klatovská třída, stojí tady ale i budovy významných organizací a institucí, jako je Český rozhlas, strojnická průmyslová škola nebo Purkyňův pavilon, je tady i několik pomníků.

Jenže i přes slušný podíl zeleně a řadu vzrostlých stromů se tady lidé moc nezdržují. „Z provedeného průzkumu vyplynulo, že náměstí Míru je využívané převážně jako tranzitní prostor,“ upozornila mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková. „Přes šedesát procent respondentů uvedlo, že tudy pouze prochází, dalších dvacet procent zde čeká na městskou hromadnou dopravu,“ doplnila. Na procházku nebo posedět sem chodí více méně pouze ti, kteří bydlí jen pár minut odtud.

Do již proběhlých diskuzí o budoucnosti „Míráku“ se přesto zapojilo na šest set lidí, především místních.

„Ukázalo se, že veřejnost má o tento prostor zájem, a co je důležité, má o něm i konkrétní představy,“ upozornil náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti) a dodal: „Lidé vnímají náměstí Míru jako místo, které má potenciál, ten je ale zatím nevyužitý. Přáli by si více stromů, laviček, vodní prvek, místo na kávu, občerstvení, ale také prostor pro menší kulturní akce. Je to silný signál, že má smysl do kvality veřejného prostoru investovat.“

Kolik? Podle podkladů k záměru na vypsání architektonické soutěže by komplexní revitalizace náměstí vyšla na sedmdesát až devadesát milionů korun.

Každý třetí účastník průzkumu by byl pro doplnění náměstí o nějakou vodní atrakci, kupříkladu fontánu nebo pítko. Čtvrtina by uvítala více možností k posezení, stejný počet by byl pro zřízení stánku s kavárnou či občerstvením. Časté byly i žádosti o více stromů, stinných zákoutí, o místa vhodná k setkávání.

Slušný zájem vzbudilo i jednání odborníků s veřejností přímo na „místě činu“. Příležitost si počátkem léta nenechala ujít více než stovka zájemců - psali svá přání na nástěnky, lepili do mapy.

„Je dobře, že se podařilo zapojit i děti, studenty nebo seniory, tedy skupiny, které se až tak často nevyjadřují,“ ocenila Irena Vostracká, ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

„Získali jsme komplexní a kvalitní data, která budou zásadní pro zadání architektonické soutěže,“ dodala.

Podle Vostracké je cenné vidět, jak lidé umí přemýšlet o městě. „Dokážou vystihnout nejen to, co jim chybí, ale i co chtějí zachovat - za silné stránky stávající podoby náměstí považují stromy, klid a dostupnost MHD,“ uzavřela ředitelka.