Článek
Stibicová se narodila v srpnu 1933 v Turkovicích na Pardubicku. Vystudovala češtinu, ruštinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a poté učila. V roce 1969 byla odsouzena za rozšiřování letáků k výročí 21. srpna 1968 na šest měsíců s podmínečným odkladem na dva roky, jak uvádí web Paměti národa.
Živila se proto jako uklízečka a dávala soukromé hodiny angličtiny. Ač vzhledem subtilní a křehká žena, nikdy se před totalitním režimem nesklonila. Po sametové revoluci spoluzakládala Občanské fórum.
„To všeobecné nadšení nelze vyjádřit slovy a navíc jsem se na událostech v Pardubicích podílela. Byly to na jednu stranu velice nabité dny. Připravovala jsem s Vláďou Čechem program na příští den, končili jsme ve dvě tři hodiny nad ránem a v sedm už jsem zase vstávala,“ vzpomínala Stibicová ve svém medailonu.
Jarmila Stibicová při setkání u příležitosti listopadových událostí v roce 2024
Pár měsíců po revoluci se Stibicová vrátila ke svému milovanému učení na pardubickém gymnáziu Dašická. Dál se také angažovala v Občanském fóru a později v Občanském hnutí. Stala se také zastupitelkou města v prvním porevolučním zastupitelstvu Pardubic.
Poté se z politiky stáhla a pracovala pro Amnesty International, především při vzdělávání například příslušníků vězeňské správy v oblasti lidských práv. V roce 2023 ji prezident Petr Pavel vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv. Byla také držitelkou Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů 20. století. Pardubice jí udělily čestné občanství.
Ještě loni se osobně účastnila připomínky 17. listopadu na schodech Východočeského divadla, po nichž na konci roku 1989 tolikrát vystoupala. Tentokrát už jen pozorovala, jak lidé dál nesou odkaz, o nějž se významně zasloužila.
