Článek
Vstup uvádí velké atrium, jemuž vévodí starý buk. Strom, jehož obří torzo sem přenesli z nedaleké Poličky, měl kolem sta let. Listí z něj padalo k sousedům, což vyvolávalo rozepře. „Pro majitelky bylo těžké ho dát pryč. Když o něj projevili zájem z komunitního domova, byly rády, že se z něj nestalo palivo a takto tady slouží. Náročné to bylo pro stavební firmu. Musela zvládnout ho přemístit tak, aby se neponičily větve a pak ho přes hotové zdivo umístit jeřábem. V době kácení měl 10 tun, byl to nadrozměrný náklad. Teď tvoří nosný prvek stavby,“ podotkl autor stavby architekt Radim Oblouk.
Hned za stromem se nachází kaple, kterou budou moci využívat představitelé několika druhů církví. Jde prostor vytvořený klidnými odstíny zelené, který se dá zatahovacími dveřmi uzavřít pro soukromou modlitbu, nebo naopak rozevřít do atria.
„Domov je důkazem toho, že když máte velkou energii, plány, nadšení, partu přátel a Boží vedení, tak se vám podaří cokoli. Nechceme být ústav. Co si budou chtít naši obyvatelé ponechat ze svého stylu života, to si ponechají i u nás. Nebudeme jim určovat, v kolik mají vstávat, kdy chtějí snídat. Nemáme právo je v něčem omezovat. Jsme jen místo, kde jim chceme nabídnout bezpečí a péči,“ řekla ředitelka komunitního domova Květa Kellerová.
Domov se nachází uprostřed vesnice, nikde kolem něj nejsou ploty.
Stavba trvala 2,5 roku. Je pod ní podepsaná vysokomýtská společnost Stavitelství Trunec. První obyvatelé se do svých pokojů začnou stěhovat začátkem února. Nový domov zde najde 20 lidí.
„Stáli jsme hodně o propojení s obcí a přírodou. Proto nikde nestojí žádný plot, vše je otevřené směrem do obce a zároveň se dá v každém pokoji sednout na okno. Tak mají výhled do přírody,“ řekla členka dozorčí rady svitavské Diakonie Radoslava Renzová.
Jediná místnost takový výhled nemá. Je z ní vidět na parkoviště a nikdo ji nebude trvale obývat. Je opatřená dvěma lůžky a slouží pro blízké, kteří chtějí být nablízku člověku v posledních chvílích jeho života. Součástí všech pokojů je koupelna s madly a dalšími pomůckami, které usnadní hygienu.
Součástí každého pokoje je koupelna. Tato větší bude sloužit hůře pohyblivým, kteří budou potřebovat při hygieně dopomoc.
Klienty vybírali podle potřebnosti, noví obyvatelé mají povětšinou ten nejvyšší, čtvrtý stupeň. Měsíční pobyt vyjde na 17 tisíc korun, pravidlem ale je, že musí z důchodu klientovi zůstat 15 procent penze.
„Pokud nebude zbývat, o příspěvek můžeme požádat rodinu. Máme také hodně drobných dárců, kteří nám pomáhají,“ řekla Renzová. Budou zde sloužit zdravotní sestry, zajíždět sem bude lékařka. Venku na zahradě stojí tři posilovací prvky. Mimo všech darů dostal provozovatel tři miliony na vybudování zahrady a její tříletý provoz. Stěny domova obklopí pnoucí růže, o něž se v začátku postarají profesionálové.
Za budovou je zahrada, kam může přijít kdokoli. Latě na objektu naznačují, že na jaře začne obrůstat popínavými růžemi.
Výstavba komunitního domova stála 120 milionů s DPH, z toho 80 milionů korun Diakonie získala z dotace z Národního plánu obnovy. Dalších 15 milionů poskytla Diakonie, čtyři miliony věnoval Pardubický kraj, dva miliony ČCE, asi tři miliony pocházely z veřejné sbírky. Zbytek uhradila Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
V kuloárech se vcelku hlasitě mluvilo o tom, že by se nový komunitní domov důchodců měl dostat do nominace soutěže Stavba roku.
Minulý týden se podobné komunitní zařízení otevřelo v Přelouči v Domově U Fontány. Zde vzniklo 18 jednolůžkových pokojů. Moderní světlá budova vyšla na 104 milionů korun, 75 milionů získal Pardubický kraj, který je zřizovatelem tohoto sociálního zařízení, z Národního fondu obnovy.
